Vzniká falešný pocit, že je to souboj dobra se zlem, a my že jsme na straně těch dobrých. Události posledních dvaceti let by měly poskytnout dost materiálu k poučení, že takové dělení je neoprávněné a že emotivní angažmá na jedné straně nevede k ničemu dobrému a vojenské angažmá vede ke ztrátám na životech, k obrovským výdajům a k politickým ztrátám, které bývají nevratné. Američany idealisticky zasahující v rozvráceném Somálsku usmýkali k smrti mučednickou smrtí v závěsu za automobily, to by mělo být memento pro další podobné pokusy. Demokracie se nedá exportovat a nelze z ní udělat franšízu jako s McDonalda, kde je předepsáno, jakou má mít šéf směny kravatu. Takhle to nefunguje a nikdy fungovat nebude.
Z plejád chyb je v živé paměti podpora rebelských sil v Libyi, které zničily opovrženíhodný, nicméně stabilní Kaddáfího režim a výsledkem je nestabilita a zdroj příštích problémů. Stejně kontraproduktivní byl jásot nad změnou režimu v Egyptě. O afghánském dobrodružství snad netřeba mluvit. Sto let trvající pokusy postavit primitivní Afghánistán do civilizované latě skončily fiaskem, ztrátami na životě a obrovitými výdaji. Co všechno se ještě musí stát, aby Západ přišel k poznání, že demokracii exportovat nelze a že alternativou k nestabilitě a chaosu je jen tvrdá koloniální diktatura, na kterou Západ nemá žaludek a hlavně – nemá na ni sílu!
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
Kelly je hodný mág a má protivníka, bývalého učedníka Krobota. Ten proti Kellymu tentokrát svolal hnusné troly z dálného severu. Bylo nutno svolat Společenství, aby zachránilo Kellyho vesnici uprostřed lesů. No a zde vypukla potíž.
Dominika se strašně bála trolů a odmítla převzít mobilizační rozkaz! Tenhle devátý díl jsem měl pod palcem já s Ljubou (střídáme se, posledně dělali Kellyho Knéblovi). Takže pro Dodo jsem musel přijít s měkkou verzí: Krobot, když viděl tvrdé odhodlání Společenství, troly odvolal, nicméně je třeba preventivně vesnici očarovat, aby Krobota nenapadlo zase troly zavolat. A basta. Tohle Dodo akceptovala.
Jaká vesnice? To by vás mohlo zajímat. V Praze, v oblasti mezi Řeporyjemi a Butovicemi, pod Jeremiášovou ulicí (ano, pod obchoďákem Makro) leží úžasný skanzen, středověká vesnička. Jmenuje se Řepora a všechny informace najdete na Repora.cz. Opakuji, není to žádný připitomělý Disneyland, je to replika středověké vesničky se všemi náležitostmi, opevněnými branami a kostelíkem počínaje a popravištěm konče. Kolem dokola jsou lesy, u vesnice rybníčky s širou vodou, ve které vidíte raky. Kdyby vás sem spustili z nebe, nevěřili byste, že jste v metropoli. Vedení Řepory je velmi milé a ochotné, na jejich webu najdete kontakty a ze dohodnout i akci po zavírací době (18 hodin), tak jsme to udělali my.
Má to jediný háček – nevede k tomu žádná silnice a není u toho žádné parkoviště, což je samozřejmě dobře a ve prospěch věci! Lze se tam dostat od stanice metra Stodůlky a od ní je to 783 m pěšky, měřeno na Mapy.cz. Na té mapě Řeporu objevíce jižně od metra Stodůlky, uvidíte tam zeleň s rybníky a značku označující ten skanzen. Další info je na Woleschko.cz, Jiří tam dal i galerii.