Obyčejná lidská slušnost se postavila jako oponent grázlovské zlovůli. V příštích dnech a týdnech budeme živeni hlubokomyslnými úvahami o vykořeněné generaci, o živoření na okraji společnosti. Ovšem, kdo se od dětství jen poflakuje a nemá žádnou kvalifikaci, ocitá se na okraji společnosti, která ho prostě nepotřebuje. To je zdroj m,noha sociálních problémů v Británii stejně jako u nás doma. Je to ovoce mnohá desetiletí vzdělávaného sadu mravního relativismu, ovoce vzývání svobody oproti povinnosti, výsměchu takzvaným tradičním hodnotám, jako je úsilí a píle. Ano, je to nádherné, být svobodný a nic nedělat, pokud to někdo bude financovat. Jenže teď jde do úzkých a začne doslova hořet.
Nemá smysl zvyšovat počet hlubokomyslných úvah, které pranic nevyřeší. Ale je dobře si všimnout, jak řečeno, obyčejné lidské slušnosti a solidarity. Je to v podstatě vzdor převládajícímu trendu. Mohl by to dokonce být námět pro nejchytřejšího Čecha, pro Václava Klause: je smeták levicový, nebo pravicový?
Já si myslím, že v tomto kontextu rozhodně není levicový, levicový postoj spíš vede k tomu vykradení samoobsluhy, ale to je asi scestná úvaha člověka, který mnohem častěji zametal než vykrádal samoobsluhy.
Policejní teror
Bylo to nevyhnutelné, ekologisté hned potom, co je setřásli ze stromů, uspořádali tiskovou konferenci o policejním teroru na Šumavě. Jeden z dokladů bezohledné policejní zvůle jsou mravenci za krkem! Není divu, že si hrdinové odnesli trvalé psychické újmy. Ty jsou přenosné, já je mám od smíchu.
Když jsme Noru minulou neděli přivezli, posadili jsme ji na trávník hned vedle vrátek. Zděsila se toho prostoru kolem sebe a popoběhla a strčila hlavu do křoví. Ještě odpoledne si troufla do jednoho cípu zahrady na druhé straně domu. Tam udělala loužičku a bylo jasné, že na nějakou dobu to bude loužičkárna – odhad se ukázal býti správným. Z tohoto poloužičkového území začala ělat první výzkumy.
V prvních dnech se omezila na plochu asi čtvrtinovou. Pak rozšířila území o další kvadrant, ale bylo vidět, že někde v polovině plochy je pomyslná čára, kterou se bála překročit. To ovšem netrvalo dlouho. Záhy prozkoumala skoro celou zahradu.
První skoro: území za křovinami v kotě. To je velmi důležité území, protože tudy sem přicházejí nežádoucí kocouři chytat ptáčky a proto musí být předmětem obzvlášť ostražitého zájmu. Tam pronikla poprvé včera, mně v patách (já se tam nebojím).
Druhé skoro: území za barákem, tam máme složené pytle se zeminou, nářadí, kolečko a podobné krajně nebezpečné předměty. No, ani hrábě tu nechybějí. I tam se mi proplížila v patách včera odpoledne a byla celá roztřesená vlastní odvahou, když jsme dorazili do míst známých, ano, do těch míst, kam před deseti dny v děsu strkala hlavičku do křoví.
Prozkoumání skončilo. Nastává etapa ovládnutí.