Nársoc, to tu ještě je?
Jiří Paroubek oznámil, že pokud sociální demokracie rezignuje na jeho služby, on rezignuje na členství v sociální demokracie. A že se dá k nár soc. Z toho jsme se dozvěděli, že česká strana národně sociální ještě existuje, a mnozí se dozvěděli, že nějaká nár soc vůbec existuje. Strana vznikla v roce 1897, za první republiky hrála významnou úlohu v našem politickém systému, po únorovém komunistickém převratu byla zmrzačena a transformována na Československou stranu socialistickou. V roce 1990 měla dosti značnou šanci na úspěch, ovšem vinou neschopnosti se dohodnout, což je choroba české politiky vyplývající ze zahledění do sama sebe az něho plynoucího leštění ega, propadla se do bezvýznamnosti. V polovině devadesátých let se v ní politicky popáílil Jiří Dienstbier a nyní je to bezvýznamné uskupení, za nezájmu obyvatelstva vedené už devět let Jaroslavem Rovným.
Čert ví, co to Paroubka trklo. Je uražený, to se dá pochopit. Jeho spolupracovníci se k němu zachovali jako chrapouni a hulváti, ovšem ODS se zrovna tak chová j Topolánkovi, prostě, chrapounství a hulvátství je normou chování v české politice a Paroubek by v tomto ohledu mohl dávat lekce. Podivuhodný je ten nedostatek loajality. V kultivovaných politikách je běžné, že se některý z vůdců jaksi omrzí a je na čas v ústraní a pak se třeba vrátí. Kdyby chrapoun Zeman byl takové noblesy schopen a netřeštil s odchody na Vysočinu a s infantilními literárními žvásty, jistě by dnes mohl v sociální demokracii hrát významnou, možná i vůdčí roli. I Paroubkovi by mohla jednou tahle doba nastat.
Jenže on odejde k nár soc.
Pokud to udělá, přejme mu šťastnou cestu. A dodejme – nezapomeňte tam pozdravovat.
JAK ŽIVOT JDE: Luxusní bydlení
Ono, jak se to vezme. Najít si hnízdo v ústním otvoru barokní sochy, to je fakt hodně hustý. Pták nemusí hnout pařátem či zobákem. Hnízdo je hotové a nanejvýš je třeba pomyslet na nějakou vystýlku, aby vajíčka neležela na tvrdém. Neprší tam, to je další výhoda. No a na rozdíl od hnízd postavených ve větvích se tohle hnízdo nekýve, leda při zemětřeseních, ale ta jsou mimo ptačí kalkulaci. Takže po všech těchto stránkách je to terno, najít takovouhle díru.
Ovšem zase na druhou stranu, bylo by to mnohem lepší, kdyby ta mládež byla schopná držet zobák. A to ona není. To je křiku a pískotu od rána do večera a to se ví, přiláká to pozornost. Takže se člověk, pardon, pták dostane i do novin.
A tam není v dobré společnosti.