Cvičné hlasování skončilo jak se čekalo
Hlasování proběhlo dle očekávání, chvála bohu, že skončilo! Podle hrubého výpočtu, s ohledem na počet přihlášených a délku exhibic jsme se mohli bát, že se hlasovat bude ve čtvrtek v deset, s tím že je velmi pravděpodobné, že vláda důvěru sněmovny dostane. Kdyby měli hlasovat občané, dalo by se s velkou pravděpodobností čekat, že vláda důvěru nedostane. Takže to dopadlo dřív, vládu podpořilo 114 poslanců.
Na celé té trapné záležitosti je pozoruhodná umělost příčin. Že je spolek zvaný Věci veřejné zcela nedůvěryhodný bylo patrné před volbami a extenzi bezpečnostní agentury zvolilo do parlamentu a posléze dostalo do vlády zmatené křídlo voličstva, omámené vidinou vyhnaných dinosaurů a pozavíraných korupčníků. Vládě neuškodilo něco, co by udělala špatně. Ani nemohlo, protože neudělala zhola nic. Uškodila jí série velbloudů vyrobených z komárů, navíc z komárů známých, popsaných, určených zoologicky i psychiatricky.
Nicméně některá překvapení přece jen aféra přinesla. V podobě paní Kočí je pozoruhodné, co všechno se může dostat do takzvané vysoké politiky. A Karel Schwarzenberg dokázal, že je možno i v relativně vysokém věku dělat veletoče a salta a spřádat úvahy o tom, co je horší, zda být bývalý člen KSČ nebo agent bezpečnostní agentury. Ale asi není radno to po něm zkoušet. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.
Bouře ve sklenici vody je za námi,. Na co se těšit? Vláda má takzvanou lhůtu do června. Do června neudělá nic, jako neudělala nic do dubna a do března a do února a do ledna atd. Leč bude velmi mírně) zábavné sledovat, jakých pitvorností se koncem června dočkáme.
JAK ŽIVOT JDE: Setkání v lese
Že to ale byla krásná sobota a stejně krásná neděle, přinejmenším tady u nás ve středních Čechách, konkrétně ve Zvoli a okolí. A děly se krásné věci. To takhle jdeme lesem, pěšinou sluncem pozlacenou a najednou se něco pohnulo. Zůstaneme stát, Ljuba byla asi o dva kroky přede mnou, já držel v ruce foťák. No a proti nám zajíc. Šel klidně po cestě přímo k nám. Došel docela blízko – vypadalo to nějak takto:
Když jsem to pak večer vyprávěl u Knéblů, měli vysvětlení: měl vzteklinu! Ale nemyslím si to. On si nás nakonec všiml a prohlížel si nás – tuhle situaci zachytila fotka. Pak se otočil a bez velkého spěchu odkráčel, pochopitelně po zaječím způsobu. A asi ta půl minuty
druhý zajíc! Šel po přesně stejné trase, taky došel až k nám, všiml si nás a odešel za tím prvním.
Moje vysvětlení:
Byli to
velikonoční zajíci.