 |
V prvním hnutí mysli může někoho popadnout pocit marnosti. Iniciátora korupčního skandálu Martínka vyhodili a nechtějí ho zpátky. Nejmenovaný pistolník z gangu ODS o něm pro média řekl, že je mrtvý muž a že ho už nikdy nevezmou zpátky, a vida, ono se to naplnilo. Autor nesmrtelného výroku "na pana Kočku mi nesahejte" Paroubek jde do soudního procesu za záchranu zprofanovaného přítele Bendy. No a vida, proti Bendovi, označeného veřejně za sociálně demokratického kmotra, se postavil významný sociálně demokratický politik Jaroslav Foldyna. "Mediální aféry spojené s jeho osobou přitěžují v pohledu na ČSSD v Ústeckém kraji," řekl. To jen opatrné vyjádření skutečnosti, že aktivity pana Bendy se objevily v médiích a tudíž škodí obrazu ČSSD.
Bohužel, v situaci kdy nás americký expert na korupci řadí do pozice někde mezi Norskem a Senegalem, média, tedy tisk v nejširším slova smyslu, jsou jediná demokratická instituce, v níž je korupce soustavně pronásledována. Tisk má četná omezení, navíc, ta jsou stále těsnější, protože tvůrci právního prostředí, sami zkorumpovaní, se ho snaží zúžit Nedělní mediální úlet ministra Bárty je důkazem tohoto stavu. Dnes už se dá hodně sázet na to, že proti Bendovi nemá nic, co by obstálo u soudu. Tak aspoň se mu pokusil podtrhnout židli mediálně. To, že proti němu Bárta nemá důkazy, neznamená, že Benda není kmotr, a to že je Benda kmotr, neznamená, že je Bárta čistý.
Je pak důvod k divení, že se lidé od politiky odvrací?
Nicméně je potěšující fakt, že se téma korupce nevytrácí z veřejného prostoru. Špinaví jsou podle všeho absolutně všichni, ale i když budou aspoň předstírat čistotu, povede to přinejmenším k miniaturnímu zlepšení situace.
Od Senegalu blíže k Norsku.
|
Ljuba si k Ježíšku koupila nový meč. Je to bojovnice wu-šu, a krom jiného cvičí s vějířem (válečným) a s mečem. V Perunově ulici na Vinohradech v Praze je čínské středisko bojových umění, mají tam úžasnou tělocvičnu a také tam prodávají vše, co je k wu-šu zapotřebí, tedy i meče. Na snímku zachycen okamžik, kdy Ljuba meč zkoumá za bedlivého dohledu paní bojové uměňové:
Jenže, znáte to. Zkoumání na dvorku je jedna věc a praxe druhá. Odjeli jsme s meči na Fuenteventuru (ano, s meči, taky zkouším jistou wudangskou sestavu) a tam se ukázalo, že ten její nový meč je nějak divně vyvážený a že z něho bolí ruka. Takže se Ljuba rozhodla vypravit se do Perunovy ulice znovu, aby tam meč vyměnila.
Ono to není snadné, to wu-šu centrum není žádné Tesco, a vstup je tam docela obtížný. Většinou mají zavřeno, musíte telefonovat, ozve se vám Číňan hovořící jen čínsky atd. Kdo někdy viděl nějaký kung-fu film dobře ví, jak se v tomhle světě zachází se žáky. Zkrátka, trvalo to hodně dlouho, než při tom druhém pokusu se Ljubě podařilo dostat se dovnitř. Nakonec ji přijal mladej, s ním jsme se seznámili při koupi meče. No a jaký že má Ljuba problém a ona, že je ten meč špatně vyváženmý a že z něho bolí ruka.
"Ukažte," vyzval ji mladej.
Otevřela pouzdro¨. Ony se meče transportují ve speciálních futrálech. No a ona ten futrál otevřela a v něm...
Můj meč.
Ljuba mečem cvičí mnohem déle než já a jsem tudíž její žák.
Já jsem strýc Podger mnohem déle než ona, leč ona je moje zdatná žákyně.