 |
Ruský prezident Dmitrij Medveděv a vedoucí představitelé aliance se shodli, že NATO a Rusko nepředstavují jeden pro druhého hrozbu. To je bezesporu velmi dobrá zpráva. Rusko už dalo najevo ostražitost vůči Íránu a jeho jaderné hrozbě. Zdá se, že rostoucí agresivita darebáckých států přiměla Rusko k revizi svých dosavadních postojů. Ty byly vůči Západu přinejmenším obojetné a zdrženlivé. Nejde samozřejmě o to, že by se Rusko včlenilo do obranného systému NATO. Pořád je to obr na hliněných nohách a s vyspělými zeměmi Západu nedokáže držet ani kulhavý krok. Nicméně spolupráce možná je. Aliance bude vyvíjet vlastní systém protiraketové obrany a Rusko bude pracovat také na svém. Oba systémy mohou spolupracovat. Pro Evropu by bylo víc než dobré, kdyby Rusko posilovalo své velmocenské ambice vyšším výkonem ekonomiky a ne harašením zbraněmi, jak to dělalo doposud. Tomu ideálu jsme zatím daleko, ale vstřícnost Ruska projevená na lisabonském summitu NATO je pozitivní příslib., Jak praví Lao c´, cesta dlouhá tisíc li začíná prvním krokem.
Lhářova nehoráznost
Nastupující pražský primátor z milosti kmotrů docent Svoboda v neděli opět zazářil, když vyzval TOP 09 ke spolupráci na magistrátě. Taková nehoráznost je dech vyrážející. Pražská frakce ODS proti vůli svého stranického vedení byla odhodlaná jít do spolupráce s pražskou frakcí ČSSD proti vůli jejího vedení od prvního okamžiku, ledva volby skončily. Svoboda lhal o otevřených kartách ještě ten den, kdy byla dohoda upečena na jeho gynekologii, tedy na jeho půdě. Je zřejmé, že TOP 09 nepustí do kontrolního výboru, proč by tam měla TOP 09 být, když se tam tak dobře osvědčili komunisté jako mlčenliví přihrávači? A při tom všem docent veřejně vyzve TOP 09, aby přestala fňukat a spolupracovala. Tihle lidé vždycky dovedou překvapit, hlubiny bezcharakternosti jsou zřejmě bezedné.
|
Minulý týden jsem si kupoval kalhoty a přinatrefil jsem se k potěšující scénce.
Když jsem přišel s kalhotami ke kase, stála tam přede mnou zákazice a zkoumala pánskou bundu. Takovou napůl sako, napůl bundu, hodně barevnou, zimní. Nemohla se rozhodnout, jestli ji vzít a nakonec mobilem zavolala pána, jemuž byla určena.
"No pěkná je ta bunda, taková moderní," říklala mu telefonem. "Co? Jestli bude sedět?" Zkoumavým okem ji prohlížela a nakonec zakývala prstem na prodavače a on souhlasil, že ji na něm vyzkouší. Oblékl si ji a stál před tou paní a ona ho takřka rentgenovala.
"Vypadá to dobře," říkala do telefonu. "Tedy myslím, že na tobě bude vypadat dobře. No jo, on je malej kdežto ty máš pořádný ramena, zato on... Rukávy? Koukají mu prstíčky, ale říkám, že je malej. Taky trochu křivej. Můžete se narovnat? No jo, on má propadlej hrudník. Otočte se, prosím. Zezadu mu vyčnívaj lopatky, ale ty máš ramena v pořádku. Já si myslím, že když se natáhne na chlapa, bude vypadat dobře."
Kalhoty jsem si vyzkoušel sám. Byly v pořádku.