 |
Jednu trapnost smažeme ještě větší trapností, podle této zásady jedná zprofanovaná ODS a žene se do velké koalice se sociálními demokraty, v hlavním městě taktéž zprofanovanými. Takže volič pravicové ODS s úžasem zjistí, že vlastně zvolil oranžového milionáře (ze státních peněz) Hulínského a volič ČSSD s úžasem zjistí, že v Praze zvolil Jančíkovu rodnou stranu. Voličům těchto stran v Praze je dobře poradit, aby nadále vycházeli na ulici s červenými nosy na gumičku a hodně skákali po jedné noze a volali bééé.
Takže: ta první trapnost byla výmluva pražského vedení ODS na (nesmyslný) soudní protest stran voleb a druhá navýšená trapnost je rozchod s TOP 09 pod záminkou "urážky na cti". Není co urážet, pánové. Není co.
Riskantní hra
Parlamentní dosud trvající koalice ODS, TOP 09 a dosud existujících VV se snaží využít stále ještě trvající převahy v dolní sněmovně a v režimu legislativní nouze tlačí zákony, které by uspořily 40 miliard ze státního rozpočtu. Je to napínání zákonnosti na krajní mez. Ovšem napínání je oboustranné. Jde o úsporu desítek miliard a sociální demokraté svými ústavními protesty chtějí po svých voličích, aby přistoupili na prodloužení politiky žití na dluh. Paradoxní je, že ústavní soud má opět zasáhnout jako třetí komora parlamentu. Však se dozvíme od panovníka na Hradě, že by se ústavní soud a pokud možno všechny soudy měl zrušit...
|
Včera jsme s mou Dílnou fotili výlov rybníka. Fotili jsme podobnou akci už v roce 2008, loni ne, protože v tuhle dobu jsem byl čerstvě z nemocnice, kde mi operovali kyčel a chodil jsem o francouzské holi. V tom roce 2008 jsem načerpal cenné zkušenosti - od dětství jsem výlov rybníka neviděl, takže bylo co čerpat.
Jen málo z mých současných posluchačů tam tenkrát se mnou bylo, takže byli celkem zvědaví na moje rady a pokyny, jak se fotí výlov rybníka. Takže jsem jim nejdřív a především dal tu jednu a hlavní a nejdůležitější radu: vezměte si sebou holínky.
"Já ale nemám holínky!" zvolal rozhořčeně nejmladší z posluchačů.
"Tak si je kup," následovala moje rada.
Tentokrát jsem neházel hrách na stěnu, jak se to někdy pedagogům stává. Zřejmě zapůsobil nějaký sebezáchovný pud, takže se na hrázi rybníka sešla pěkná sbírka holínek, některé už nošené, jiné zbrusu nové, jedny dokonce fešácké, pak též luxusní s měkkou a teplou výstelkou. Hezká sbírka holínek to byla.
Jen jeden člen výpravy neměl holínky.
Pravidelní čtenáři Hyeny snadno uhodnou, kdo to byl.
Ano, byl jsem to já. Připravil jsem si je hned vedle dveří když jsem pak vyrážel za tmy a mlhy směr rybník, vzpomněl jsme si na ně po 20 km, jak tam pěkně hajají.
Tak tedy příště, milé holínky.