 |
20. září byl otevřen jeden úsek Pražského okruhu, tedy stavby, která má celostátní význam. Dohotovení okruhu je v nedohlednu, zvláště kvůli komplikacím se schválením plánu. Pro Prahu - a s ní pro značnou část Čech je bolestné, že poslední most přes Vltavu je v Tróji a další až Kralupech. Je to bolestné a šílené a něco podobného by nestrpěl žádný jiný stát, který by nárokoval přízvisko "civilizovaný". Most v Suchdole byl vyprojektován hluboko za první republiky. Je ovšem pravda, že za první republiky byla Praha jiná než je dnes. Včera zamítl hlavní hygienik ČR Michael Vít suchdolskou variantu, prosazovanou magistrátem a Ředitelstvím silnic a dálnic. Do seznamu důvěryhodných institucí bych nezařazoval ani jednu, ani druhou. Ruku v ruce nepředvedly, že jim jde o rychlé a racionální řešení, to dokazuje i zmíněná otevřená číst Pražského okruhu, která je tak luxusní, jak jen může dálniční tah být. Existuje severní varianta, která je levnější, ohleduplnější k životnímu prostředí, avšak delší.
Právě toto "avšak" by se mělo zvážit. Je to relativní pojem. V logice silniční dopravy platí, že rozhoduje čas, nutný k tomu, abych se dostal z místa A na místo B. Co je mi platné, že něco je kratší, když tudy pojedu déle? Praha roste a Suchdol a Bohnice už dávno nejsou vísky za metropolní periférií. Delší severní okruh by se tedy měl seriózně zvažovat. Změna ve vedení pražského magistrátu, k níž doufejme dojde, je dobrá příležitost i ke změně pohledu.
|
Včera dopoledne jsem vyzvedával na poště balíček a to je poslední chvíle, kdy jsem měl v ruce svoji peněženku. Pak jsem psal, odpoledne vyvenčil psa a měl jsem jet do Prahy, nejdřív do kulturního centra Dox, kam mě Ivan Adamovič pozval na besedu o sci-fi, no a pak do divadla za Ljubou. Strávil jsme dobře dvacet minut hledáním té peněženky. Byl jsme si jistý, že jsme ji na poště měl, chtěli po mě legitimaci. Hledal jsem všude, marně, takže jsem se do Prahy vypravil bez ní, tedy bez dokladů - přestupek jak bejk.
Ránbo jsem se probudil a přemýšlel jsem.
Vyzvednutý balíček jsem položil dozadu, na otevřenou krabici s knihami Photoshop pro každého, tu mám pro posluchače naší fotografické Dílny. Krabice je otevřená, poloprázdná a ten balíček jsem šikovně položil na ty knihy. No a tu peněženku jsem hodil na zadní sedadlo, pak jsem zavřel dveře, otevřel přední, nasedl a odjel domů. To je jasné, peněženka je na zadním sedadle.
To je ta správná metoda. Pěkně v klidu si všechno promyslet, rekapitulovat si poslední děje a pak člověk nemusí hledat, prostě - jde najisto.
Vstal jsem, natáhl si župan, šel jsem dolů k autu, otevřel zadní dveře a peněženka tam nebyla.
Holt musím najít jinou metodu a hledat ji dál.