Omezeno pseudostavební pseudospoření
Stavební spoření ve zavedeném stavu patřilo k pozoruhodným absurditám - byl to přídavek ze státních peněz ke spoření jako takovému. Vláda se včera rozhodla snížit státní příspěvek na stavební spoření, čímž se tato absurdita zmírní.
Připomeňme, jak to chodilo za minulého režimu. Ten byl totalitní, s absolutním dohledem prakticky na cokoli. Takže bylo možné způsobit půjčku s minimálním úrokem. Na základě této půjčky byla vydána cosi jako šeková knížka zvaná nákupka a komodity bezprostředně spojené se stavbou, jako třeba cement, vápno, písek, stavební materiál a podobně, se nakupovaly prostřednictvím této nákupky. To bylo možné, opakuji, jenom díky totálnímu dohledu státu. Dnes vydechneme: ach, to bylo krásné! Jenže vinou totalitního státu nebylo nic k dostání a bylo nutno podmazávat a čachrovat a podnikat černé operace. Toto je chválabohu minulost, jenže ve svobodném státě není možné něco podobného realizovat. Stavební spoření není technicky možné nasměrovat skutečně na stavění. Je to jedna z ran sekerou do státního rozpočtu. Takže je dobře, že vláda tu ránu omezila.
K diskusi státní versus soukromý saktor
Jelikož jsem od státu nikdy nic pozitivního nepobral, ani dřív ani nyní, jsem náchylný k podpoře soukromého sektoru, to doznávám. Nicméně zaujal mě pohled čtenářky H.H., která mi napsala:
Po přečtení dnešního úvodníku na "Neviditelném" jsem si uvědomila, jak je nesprávně a do zblbnutí opakováno klišé státní úředník versus pracovník v soukromé sféře s tím, jací jsou ti živnostníci vlastně chudáci. Proč také někde nezmiňujete - novináři obecně - že státní zaměstnanci jsou v této zemi jediní, ze kterých stát vyrazí daně beze zbytku (k výši průměrných platů se nemá cenu rozepisovat, všude ve státní sféře platí, že cca 70% pracovníků na průměr nedosáhne). M.j. v naší rodině pracuji já v administrativě, dcery a vnučky ve zdravotnictví a školství - vím o čem mluvím (nevidím to tedy pouze u svých kolegů).
Teď ale k těm, o kterých píšete jak nesou veškerou tíhu na svých bedrech. Ano, ale s výhradami. Proč nikde nezmiňujete, že soukromé firmy (jedno či ve stavebnictví, pohostinství, či jakékoliv jiné soukromé firmě) zaměstnávají na černo několik zaměstnanců, event. jim platí zatraceně malý plat a zbytek jim dávají na ruku tak, aby za ně nemuseli platit vyšší daně? A co malí živnostníci? Objednáte si malíře, truhláře, elektrikáře a jiného řemeslníka a 95% z nich vám samozřejmě fakturu nevystaví, udělají to až po vašem vyžádání. Ti drzejší vám přímo řeknou (letošní zkušenost), že když nebudete chtít fakturu, budete to mít o xxx Kč levnější. A proč se mne např. na Smíchově v lékárně pokaždé ptají, zda potřebuji účet? (Já ho sice fakt nepotřebuji, ale není ta otázka nesmyslná?) A proč v každém soukromém (teda nejen v soukromém) zdravotním zařízení natáhnou ruku pro "třicet", ale potvrzení opět nikde? No - fakt by mně zajímalo, kolik utíká peněz na daních v těchto a podobných případech.
Samozřejmě to nebudou tak závratné částky, jako jsou ty, které stát neumí získat od bank a podobných zařízení (tyto megačástky, které odtečou kamsi do nenávratna a do zahraničí si naštěstí normální smrtelník neumí představit, jinak by to s ním muselo švihnout). Stát prostě umí to, co je pro něj nejjednodušší, čili v dnešním případě, oškubat státní úředníky. Nehledí ovšem ani teď, ani dopředu na to, že ve špatně placené státní správě budou pak pracovat zaměstnanci, v jejichž silách (a umu) nebude m.j. uvedené nešvary kontrolovat a účinně vyžadovat nápravu. Za málo peněz málo muziky, že?
To jsou závažné argumenty, nicméně si myslím, že redukce stavů zaměstnanců o 30% a snížení platů cca o 20% v soukromém sektoru je bolestnější rána, než blaho z benefitů nepoctivého podnikání. Doložit to ovšem nemohu, je to otevřené téma k diskusi. Třeba někdo reálná tvrdá fakta zná.
JAK ŽIVOT JDE: Chybí jen kankánové tanečnice
Záda už jsou jakž takž a včera jsem je vzal ven do Prahy a prodělal s nimi seminář mé fotografické Dílny. Zatím to tedy vypadá více méně dobře. Zpátky jsem jel na Strakonickou a tam najel na Pražský okruh, směr Brno, s tím, že vyjedu vesteckým výjezdem a pojedu přes Hodkovice a Břežany domů. Takže mám první dojmy z Pražského okruhu.
Páni, tak takhle nějak, představuji si, stavějí dálnice petrodolaroví bilionáři. Poznal jsem dálnice německé, francouzské, italské, též zamozřejmě holandské a belgické, taktéž americké, po dálnicích jsem jezdil v Jižní Koreji, ale s takovým luxusem jsem se nikde nesetkal. V Cholupickém tunelu koukáte, odkud vyběhnou tanečnice a začnou tančit kankán, a přechodů pro losy je všude tolik, že by se tam dala z Masai Mara svést big migration pakoňů. Tak se staví, když je ruka páně otevřena a na korunu se nehledí. Na milardu se nehledí.
Neberte to jako povinné české frfňání, jsem opravdu rád, že tahle část okruhu je hotova a že slouží, nicméně si myslím, že kdyby ten okruh byl stavěn tak, jak se v chudobných zemích jako je Spolková republika Německo stavějí dálnice, mohl být hotov celý. Což bych byl ještě radši a na kankán, pokud bych ho chtěl vidět, jako že nemusím, bych si zaskočil do operety v Karlíně.