 |
Rozpočtová kázeň? Ne. Hádka kolem Romů, tak se vyvrbila situace na summitu v Bruselu. Ve skutečnosti jde o politiku a mediální vliv. Rozpočtová kázeň je méně hořlavé téma, než takzvaná romská otázka. Kvůli rozpočtu se nikdo na přední stránky novin nedostane, kvůli nesmyslu zvanému romská otázka ano. Šéf Evropské komise Barosso nemá exekutivní odpovědnost, takže se mu snadno zastává pozice "ochránce lidských práv", ber kde ber. Sarkozy je v jiné pozici. Má konkrétní odpovědnost za chod své země a vidí tedy věci jinou optikou než Barosso. Ideologie politické korektnosti narazila na každodenní praxi.
Význam politických sporů je přímo úměrný pozornosti, kterou vyvolají. Může jít o bagatelu, nesmysl, dokonce o uměle vyvolaný problém. Čistě věcně, jde o uměle vyvolaný problém. Kdyby kdokoli z nás, vy nebo já, nebyl schopen ve Francii doložit zdroj příjmů, popadnou nás za sedinku a vyhodí a nikdo ani necekne. Francie dlouho překračování svých zákonů tolerovala a teď řekla "dost". A zrodil se problém.
Petr Nečas podle všeho zaujal v Bruselu opatrné stanovisko. Nepřidal se k protifrancouzské štvanici a zdůraznil českou pozici, že tu jde o problém sociální, nikoli rasový. Ilustrací k této tezi budiž nedávný tragický případ z Bratislavy, kdy jeden muž ztratil rozum a v záchvatu zběsilosti vystřílel jednu rodinu a vzal na onen svět ještě další lidi. První zprávy mluvily o "pobitých Romech", pak se ukázalo, že z celé řady obětí je jediný Rom. Přitom averze vůči nešťastné rodině byla zřejmě ten spouštěcí mechanismus agrese. Kde je rasový podtext? Nedoložitelný. Šlo o sociální problém, o způsob života. To se snažil Petr Nečas vysvětlit v Bruselu.
I zrodilo se politikum. Pro nás pro všechny by bylo lepší, kdyby lídři diskutovali o rozpočtové kázni a ne o okrajovém problému, který by měly řešit místní úřady. Za Rakouska se tuláci posílali postrkem do domovské obce. K tomu došlo ve Francii. Vznikl povyk, bohužel zaštítěný vrcholnými autoritami Unie. Bude to další argument do arzenálu eurožroutů.
Je třeba říci jasně a jednoznačně, že překračování zákonů nepatří k základním lidským právům. Tuto zvrácenou představu se pokouší prosadit Barosso. Sociálním vyděděncům tím neprospívá ani v nejmenším. Těm by prospěl, kdyby summit jednal o rozpočtové kázni.
Jenže takováto logická úvaha nemá místo na slunci ve chvíli, kdy vypuknou politické a ideologické vášně.
|
Před polednem se dostavil pán od firmy, která nám před pěti lety, když jsme přestavovali a dostavovali náš zvolský domeček, dodala okna a dveře. Byl moc milý, nesl kýbl s nářadím (nikdy jsem nikoho neviděl nosit nářadí v kýblu) a sešteloval nám panty a zavírání. Ony se ty dveře užíváním hnou o milimetřík, o dva a pak to drhne a zlobí.
Byla to radost se dívat, jak to jde od ruky, když se to umí. Pán měl elektrický šroubovák, přesně věděl, kam ho vrazit, jak dlouho bzučet, bylo to šup šup hotové. Koukal jsem mu do ruky, abych se dozvěděl, jak se to dělá, kdybych to měl dělat sám. Dal mi manuál s názornými obrázky. Ano, taková je moderní doba - i k používání dveří potřebujete pětistránkový manuál.
Večer, když jsem se vrátil ze semináře, nastala moje hvězdná hodina manuální práce. Chtěl jsem domontovat polohovací rošt do postele z IKEA, dodělat to dřív než se vrátí Ljuba z natáčení. Nábytek z IKEA je skládačka, jak známo, a dodává se k němu obrázkový manuál, kde je přesně vykresleno, v jakém pořadí a jak a co máte dát dohromady. Takže, dal jsem to dohromady. Rošt už roštuje. Ale by to proces typu pokus - omyl. Asi tak: koukám do manuálu a říkám si, sakra, jak to myslej, ono třeba... Pak následuje úkon, špatně. Jinak, špatně. Potřetí, dobře. Koukám znovu do manuálu a konečně pochopím, jak to mysleli.
Dnes bych dovedl ten rošt sestavit za slabou hodinku (strávil jsem dvě a půl hodiny tuhé práce, vypil u tohjo dva panáky whisky Lafroigh pro uklidnění). Jenže to jsou ty zkušenosti, které mi jsou k ničemu. Pravděpodobně (a doufám) už nikdy nebudu žádný rošt montovat. Nábytek asi jo, ale ten bude z jiných dílů a bude mít jiný manuál a já se zase vypravím na dobrodružnou plavbu po moři pokusů a omylů.