 |
Tak dlouho byli velcí, až jim hrozí, že se z nich stanou malí. Teď jim teče do bot, protože se obě strany zapletly do korupční devastace země a voliči se od nich odvrátili v parlamentních volbách. Za měsíc budou volby nové. Jak dopadnou? Jde o vliv, o zdroje, o zakázky, o úplatky, ve hře je vír stamiliónů, takže se otevírají stavidla nestoudnosti. Někdo na to jde decentně, někdo méně. ODS vypracovala projekt, kterým sebere dávky nemakačenkům. Úžasný nápad, není-liž pravda? na pohled rozumný, uvidíme, jak se osvědčí v praxi: dá se čekat, že bude víc papírů a výkazů a osvědčení, ale baráky budou nadále omítat Ukrajinci. Z dílny ČSSD vyšel nápad, že by se měli zrušit bezdomovci. Ten narazil, takže teď se objevil další nápad: "Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově národnostní většinou? Jeden stát, jedna pravidla!" Podepsán mgr. Karel Novotný.
Jestli je třeba něčeho litovat, pak té skutečnosti, že musíme strpět, aby někdo tloukl na nacistický bubínek. Sociální demokraté ne-vyhráli volby proto, že svůj populismus přehnali a narazili na bariéru soudnosti. Teď útočí na bariéru slušnosti. Schází už opravdu jenom návrh na obnovu trestu smrti, to by byl nápad v duchu doposud naznačené linie.
Mgr. Karel Novotný se na nás může zubit svým arijským úsměvem z billboardů, nicméně realita zůstává realitou. Pravidla, v jeho pojetí, jak lze číst, tedy zákony a tedy donucení a tedy policajti a tedy kriminály, mají ve svobodné společnosti jen omezenou účinnost. Pan magistr oslovuje občany z Mostecka. Ti samozřejmě vnímají sociální problémy mimořádně těžce a pan magistr se chce na jejich náladách vyšvihnout co nejvýš. Jenže ve skutečnosti je ten problém mnohem hlubší a vyžaduje seriózní přístup, daleko za hranicí primitivního hesla o "stejných pravidlech". Pohrdání, to je ta správná odpověď. Rozhodně ne voličský hlas.
Je to smutné, že se oranžová strana hlásí k odkazu slušné a demokratické politické straně z první republiky.
|
A je vymalováno - jak rád bych si takto povzdechl! Bude vymalováno, bohužel ani ne dnes a patrně ani zítra, přičemž zítra dojde opravdu na nejhorší, na vymalování mé pracovny. Včera večer se dostavila Anna Marie a dnes ráno se pustí spolu se svou matinkou, tedy mou rodnou manželkou Ljubou do dílůa. Už minulý týden navršila Ljuba v garáži pixly a pytlíky a štětky a válečky. Dnes to vypukne.
Připouštím, že opravdu je třeba občas vymalovat, ovšem nejsme jednotni v obsahu slova občas. V mém pojetí občas leží vždy v budoucnu a navíc je ten pojem vždy spojen s kondicionálem - ono ty to chtělo vymalovat. V pojetí zmíněné dvojice je občas termín konkrétní, nepodmíněný, předpokládá periodicitu a ta je tak krátká, že už se dá mluvit o frekvenci. Vždyť jsme malovali tuhle - a zase to rozdvojení náhledu. Moje tuhle bylo před nedávnem, jejich tuhle je nekonečně vzdáleno.
Když si představím, jenom kolik kabelů mám v pracovně...
Podám zprávu o průběhu. Už dopředu vím, že bude plačtivá.