 |
Čím blíže k hlavnímu toku peněz, tím je menší odhodlání se uskrovnit. U zákonodárců je takřka nulové a na svých nestydatých výhodách lpí s klíštěcí úporností a sají a sají. Státní zaměstnanci na rozdíl od nich nerozhodují o svých platech, avšak mají své jisté. Vidina desetiprocentního uskrovnění je nyní žene do ulic. No a pak zbývá soukromý sektor který celý ten cirkus živí. Peníze nepadají z nebe jako mana, je to výsledek práce něčích rukou a většina těch rukou je v soukromém sektoru. Tam došlo k brutálním úsporám, často k redukci stavu o třetinu a šťastni ti, pokud tací byli, kteří vyvázli jen s desetinovým snížením platu.
Jak uspořit? Neblbnout.
Jinak to dopadnout nemohlo, stát teď likviduje nesmyslně nakoupené ampule vakcíny proti neexistující pandemii. Když jsem tu na Neviditelném psu odsuzoval humbuk založený na "sedmi mrtvých Asiatech", našli se chytráci, kteří na mě podávali trestní oznámení za "šíření poplašné zprávy". Jestlipak se teď chytají za nos? Ale mohou se těšit na repete, ten reklamní trik farmaceutických firem skrze prohnilou WHO, což je součást ještě prohnilejší OSN, se bude opakovat. Nebude to už ptačí chřipka ani prasečí chřipka ale třeba žížalí chřipka.
Cože? Vy jste to ještě neslyšeli? V Riu už umřeli čtyři lidé na žížalí chřipku, však oni vám to PR odborníci z WHO náležitě vysvětlí!
Ušetřit se dá i na jiných věcech. Občas tu píšeme o dopravní infrastruktuře. Dálnice D3 na jih Čech, vedená přes terénně nejsložitější a tudíž nejkrásnější část středních Čech, totiž Posázaví, je typický organizovaný zločin. Zase volili absolutně nejdražší variantu... To bude mostů, to bude tunelů, to bude průtahů a výnosných bitev s ekologickými aktivisty. Ti zatím nejsou slyšet, je zajímá, aby se začalo. Pak se do toho obují. Ještě se ale nekoplo, takže je možno ten nesmysl zarazit.
Nekoplo, ale pravděpodobně už podplácelo... Jinak si ten nesmysl nelze vysvětlit. Se zdravým rozumem a čistým svědomím by nikdo nemohl takovou vraždu krajiny - dopravně neopodstatněnou - nemohl vůbec vzít v úvahu, natož schválit.
|
Nejhlouběji by v mém srdci viděl Wolkerův rentgen tradičně nenávist: nenávist vůči organizovaným zločincům, vyrábějícím mobilní telefony. Nechal jsem se ukecat, abych opustil svůj věrný a spolehlivý historický přístroj Nokia 6310i a přešel na Sony Ericsson. Neudělal jsem horší krok od té doby, kdy jsem si sedl do vosího hnízda. Nespolehlivá potvora, která navíc nemá v Praze pořádný servis (Ljubě jsem koupil stejný, v záruce se porouchal a pět neděl ho "opravovali").
Takže jsem se dnes probudil s mrtvým telefonem na nočním stolku. Nelze oživit a nechci ho oživit, proklínám ho a celou formu Sony Ericsson s ním. Vyhrabal jsem ze šuplete prastarou Nokii (bohužel ne 6310), vložil simku, deset minut nabíjel a přístrojík funguje. Pravda, o jeho design se postarala stejná firma, která Hospodinovi pomáhala s kapotováním brambory, ale já nemám mobil na ozdobu, lébrž telefonování. Neumím s ním moc zacházet, ale snad se to naučím. A už nic jiného než pěstní klín nechci.