Nečas v Berlíně
Premiér Petr Nečas na státní návštěvě v Berlíně zastával tezi, že stanovisko české vlády k eventuálním třecím plochám mezi Německem a Českem vychází z česko-německé deklarace z roku 1997, která pojmenovávala některé sporné body týkající se rozbití Československa, nacistické okupace a poválečného odsunu Němců. Je to správné stanovisko. Deklarace byla vyjednána oběma stranami. Ani na jednom, ani na druhém poli to nebylo jednoduché. U nás narazilo schválení deklarace na zuřivý odpor komunistů, kteří už tradičně dokáží přehazovat kormidlo mezi "nacionalismem" a "internacionalismem", podle toho, jak se jim to hodí. Bezkoncepční sociální demokracie jela na vlně populismu - to je její slabost i síla. Nicméně nakonec byla deklarace 1997 podepsána a Nečas má pravdu, že toto budiž nadále pevný bod vzájemných vztahů. A jestliže tak či onak vzkázal bavorskému premiérovi, že jeho cesta do Prahy "kvůli Benešovým dekretům" by byla marná, je to správný vzkaz.

Benešovy dekrety jsou součást historie stejně jako Mnichov a březnový vpád z roku 1939. Není to nic, na co by jedni či druzí měli být pyšní, trvalo to desítky let, než se podařilo hrany obrousit natolik, aby nedrhly.

Dodejme ještě, že toto nebylo jádro jednání Nečase s Merkelovou. Obě země jsou si vzájemně příliš významnými partnery na to, aby se prvořadě zabývaly otázkou, která je v podstatě jen uměle udržovaná - po pětašedesáti letech. Vzhledem k postavení Německa v Unii je dobré, že základní dikce, přinejmenším jak patrno ze zveřejněných stanovisek, je velmi podobná - éra nereálného rozhazování je za námi, je třeba hospodařit.
JAK ŽIVOT JDE: Dominka luštitelem
Odpoledne jsem v Dominkou kupoval rohlíky pro kačeny. Prodávají tam i časopisy včetně dětských. Zalíbil se jí měsíčník Míša: hádanky, říkadla, vtipy, omalovánky.
"Není na to moc malá?" ptala se pokladní.
"Nejsi na to moc malá?" ptal jsem se já. "Nechceš jiný časopis?"
Trvala na Míšovi. A že bude luštit před spaním.
Vykoupána, uložena, chopila se Míši. Nabízel jsem se, že s luštěním pomohu. Ne, ona sama bude luštit. Nenechala si poradit, že je dobré luštit jednu hádanku po druhé. Ne, bude luštit celou dvoustranu najednou.
Na levé části bylo bludiště typu "kudy do stanu, na protější straně vyškrtávací křížovka. Nechal jsem ji svému osudu a šel psát úvodník do Hyeny. Z ložnice se ozývalo jakési luštitelské broukání a nakonec nastalo ticho. Nahlédl jsem. Spala s tužkou v ruce, na polštáři Míša a uspávací ovečka.
Prozkoumal jsem výsledek.
S bludištěm naložila po vzoru krále Alexandra, který se prosekal Gordickým uzlem. Prostě, brala to hlava nehlava. Ale ta křížovka? Ta přece jen vyžaduje dosti bezpečné znalosti písma.
I tam si věděla rady. Do prázdných políček namalovala písmena vlastní abecedy. A pak že je na to moc malá!