 |
Tři čtvrti miliardy v průběhu čtrnácti let stál projekt přípravy jednotných státních maturit. Už to vypadalo, že projekt padne, nyní to vypadá, že skutečně jednotné maturity budou. Co je jisté je to, že debata neskončí. Je to nutné a myslitelné a žádoucí, aby se ve všech školních ústavech středoškolské ráže konaly jednotné maturity? Pojem "Prokrustovo lože" známe už z antiky. Proktrustes nebyl ministr školství, nýbrž syn boha moří Poseidona, který lákal k pobytu ve svém domě poutníky a pokud byli menší než jeho lůžko, natáhl je a pokud přečuhovali, osekal je. Na stejném principu fungují státní maturisty. Osvětovou činnost Prokrustovu zakončil Theseus. Ministerské dobrodružství zakončí až životní praxe, po mnoha dalších peripetiích a utracených stamiliónech.
Právo dle Křečka
Špičkový obhájce práv privilegovaných občanů kteří nemusí platit normální činži, poslanec Stanislav Křeček, je pravidelný přispěvatel i Neviditelného psa. V úterý zde zveřejnil článek Odfláknutá justice?, v němž polemizuje se sloupkem Jiřího Fraňka "Soudce Vyhláška". Pikantní je, že Fraňkův článek je na webu nedostupný, kdežto Křečkova replika existuje v tuctu dalších provedeních. Pokud vás tedy věc zajímá, původní text si přečtěte ZDE.
Oč jde?
Ústavní soud jednal ve věci, která na pohled této instituci nepřísluší - šlo o případ, kdy motorkář v obci přejel psa a při nehodě se vážně zranil s trvalými následky. Teprve ÚS zvrátil rozhodnutí soudů nižší instance, které trestaly majitelku psa. Stanislav Křeček se ve svém článku pozastavuje nad tím, že se ÚS takovou věcí zabýval - snad má pravdu, možná nemá, to je na odborném právním posouzení. Ale co je na posouzení obyčejné slušnosti a novinářské férovosti?
Stanislav Křeček zamlčel podstatu věci, totiž fakt, který sehrál v rozhodnutí ÚS zásadní roli. Majitelka psa byla postihována, jelikož neměla psa na vodítku dle místní vyhlášky, kdežto motocyklista jel v uzavřené obci rychlostí 90 km/hod, čím porušil zákon. Znalci dovodili, že kdyby jel zákonnou rychlostí, tedy, kdyby dodržoval zákon, k nehodě a tudíž i jeho tragické újmě na zdraví nemuselo dojít. Toto Stanislav Křeček zamlčel a za tohoto velebného mlčení hází špínu na Ústavní soud. Připomeňme, že jde o instituci, která zpochybnila právo privilegovaných občanů platit jiné (nižší) činže než občané neprivilegovaní.
Je to banalita, která nemá právo na vaši pozornost v této době, kdy se probíráme stokou svinstev a nepravostí. Ale je to střípek přinejmenším příznačný, jelikož Stanislav Křeček není nýmand na naší veřejné scéně. Je to výrazná postava a o to větší politování dlužno vyslovit, že se snižuje k tak odporným praktikám.
|
Něčí radost, něčí žalost, říkával Kája Saudek. Radost mají sklenáři - po neděli si tady u nás nemohou na nedostatek zákazníků stěžovat. Prodejci hadic a čerpadel asi taky nemohou naříkat. Horší to mají zahradníci. Včera jsem kupoval mulčovací kůru a paní šéfová suše oznámila, že už prakticky zimuje. Krupobití se postaralo o rychlé zakončení sezóny.
Přitom v sousedním Vraném, za povodní tak strašně postiženém, snad nepadla ani jedna kroupa. Třeba je v tom nějaká spravedlnost, distribuce trestu.