Je ale asi marné tohle lidem vysvětlovat. Lídr v čele, to je něco jako nálepka na konzervě. Podle nálepky lidi kupují nebo nechají na regále. Nálepka s Topolánkem se ošoupala válením po jachtách, nálepka s Paroubkem vzbuzovala žaludeční potíže a nálepka se Schwarzenbergem zabrala. ODS také nevyhrála volby a Nečas se stal premiérem. Taková je politika, je daná pravidly a stěžovat si na ni nemůžeme s rozumnou vyhlídkou na nápravu. Ale... jakou nápravu? Kdo ví, jak by to dopadlo, kdybychom opravdu volili "lídry". Jako ponorná řeka se opět vynořila myšlenka referend a s ní iluze, že referendum je "demokratičtější" než cokoli jiného protože vyjadřují "hlas lidu". Snad bude nadále vítězit "hlas rozumu", který nás ochrání před vlivem momentálně oblíbených "lídrů". Takže budeme zvědavi na toho ušlechtilého nestraníka se zvučným jménem, který bude ochotný se zprofanovat pro partičku Jančíků a Bémů v pražské ODS.
No a včera jsem si špendýroval obstřik vzadu v kříži. Zase, žádné drama, ale jak se ta záda budou chovat na trase Lhasa Káthmándu v džípu? Mám obavu, že budou mít nárok na námitky, i kdyby teď nebolela.
Takže přípravy u nás vrcholí. Ljuba nashromáždila pytel léků a nechala si poradit od našeho kamaráda Marcela, že lepší než rukavice jsou dvoje rukavice. Těším se na to všechno a ještě víc se těším, až budu tady zase sedět a budu vás obtěžovat tím nejhorším co vám může potkat, totiž vyprávěním o cestách. Pravidelní čtenáři ale znají moji zásadu, že obtěžování toho druhu nikdy netrvá dýl než tejden.