Objevili Ameriku, hurá!
Objevit Ameriku je jednoduché. To nasednete na loď, dejme tomu v Hamburku, nastavíte autopilota na západ a pustíte motor. No a dřív či později se musíte do Ameriky trefit, leda byste měli opravdovou, ale opravdovou smůlu. Takže, jak se to s tou Amerikou ve světě korupce? Novináři (zase ta pakáž z rodu hyen) zjistili, že kamarád primátora Béma Janoušek bude záhy ještě více opeřen než je, neboť si koupil v Podolí loukou za 115 tisíc. No a stačilo změnit územní plán a z louky jsou parcely se zhodnocením, které si příčetný člověk dokáže představit. Kdyby se někdo zeptal vrabců čimčarujících na střeše, "jak se to dělá", sdělili by mu, že největší kšefty se dějí kolem územních plánů. Ostatně, průtahy kolem obchvatu Plzně samozřejmě mají na triku ekofanatici, ale ti by si ani neškrtli, kdyby v pozadí nebyly pozemkové zájmy. Ovšem tohle ví každý, doslova každý, kdo se o věc minimálně zajímá. /Proč se s tím nic nedělá? Protože se s tím nic dělat nedá, jelikož ti, kdo by s tím mohli něco udělat, ty peníze na té všivárně vydělávají - jinak by to dávno změnili.
Nejkomičtější na tom všem je, že jde o lumpárnu stoprocentně legální , nenapadnutelnou a neodhalitelnou. Prostě, jakmile je starosta nebo primátor lump a má k ruce dostatečný počet dalších lumpů, dokáže cokoli prostým hlasováním. A naopak mu nikdo lumpárnu nedokáže, i když mu bestiální hyeny novináři spočítají, kolik set tisíc stály jen ty hodinky, které stačily odkoukat a odčenichat hyeními čenichy z fotek.
Takže, ano, tak se to dělá, nakoupí se pozemky, změní se územní plán a z milionáře je ještě větší milionář. Stěžovat si můžete na lampárně hlavního nádraží. A jestli si myslíte, že by sociálnědemokratický magistrát byl jiný, račte se rovnou odebrat k MUDr Cimickému do Bohnic.
JAK ŽIVOT JDE: Jak jsme dělali pokus
Možná to bude někomu připadat jako posedlost. Ano, i dnešní povídání bude o komárech. Posedlost to však není, to jenom je letos všude plno komárů. Takže i v povídání.
To u nás byl onehdy známý a povídali jsme si o nejdůležitějším letošním tématu, o komárech. No a on vyprávěl, že když byl malý, dělal s kluky takový experiment: vyčíhali si, když si komár sedl, pak ukazovákem a palcem udělali takovou kožní vlnu a on ten komár cucal a cucal, dokud nepuk.
"Prasknul jak balón," říkal ten náš známý.
Ljuba si na to vzpomněla včera večer při procházce s Iris. Skvělá příležitost k experimentování! Komár si mi sedl na levé předloktí. Zvedl jsem ruku, Ljuba vytvořila kožní vlnu a komár cucal a cucal. Nějak viditelně nenabýval na objemu, ale času jsme měli dost a v lidském těle je průměrně pět až šest litrů krve. Jenže experiment nezajímal jen Ljubu a mne. Přilákal dalšího komára a pak deset dalších komárů a pak sto dalších komárů a lesem letělo, že na sedmičce je mejdan a nezbylo než popkus přerušit a prchnout.
Ten pokusný komár byl asi blažený.
"Jaký to bylo?" ptali se ho.
"Hodnej pán, hodnej," odpovídal. "Trochu blbej, ale hodnej."