 |
Titulek je to samozřejmě klamavý, podobně jako v Belgii schválila dolní sněmovna jakýsi omezující zákon, pak ho musí schválit senát. Jenže i kdyby se toto stalo, to podstatné je v budoucnu: je Evropa schopná prosadit zákonné normy, které by chránily ženu a stavěly ji na "úroveň člověka"?
Takto tvrdě je třeba věc postavit. Jednou z hlavních os vývoje křesťanské civilizace je emancipace ženy. Rovnoprávnost muže a ženy je i v našem právním a kulturním prostředí stále ještě neuzavřená záležitost. Tendence je však jasná, i ta naše legrační diskuse o tom, proč není v Nečasově vládě žádná žena, je součástí tohoto trendu.
I takzvaná moderní a umírnění muslimové, kterých je prý a údajně většina, to ale vidí jinak. Zde je zdroj problému. Mnozí se narodili na evropském území, jsou občany evropských států - a vidí "to" jinak. Co s tím?
Nezavírejme nad tou otázkou oči. Naší kultuře to trvalo generace, než byla schopna akceptovat volební právo ženy, a teď se máme bavit o tom, zda má žena odhalit obličej na veřejnosti? Jenže je tu komunita brzy dosahující počtu dvaceti miliónů lidí, která ženu pokládá za méněcennou verbež.
Naše země má to historické štěstí, že byla stranou koloniálních výbojů a muslimský proletariát se k nám nehrne. Lákají ho sociální dávky někdejších koloniálních mocností. Nedělejme si ale iluze, že se nás to netýká. Tohle je celoevropský problém, nikdo z toho nevyklouzne.
|
|
Pozvání: 700 let obce Březová - Oleško
Březová - Oleško je naše sousední obec. V lokalitě Na Vrškách tu začíná v sobotu 17. července program, který vyvrcholí po 19 hodině koncertem Lucie Bílé. Ale nejen to. V Japonské zahradě manželů Wiesnerových v Olešku zahájí Lucie Bílá v 15 hodin výstavu obrazů Ivy Hüttnerové. Do zahrady je od 10 hodin dopoledne volný vstup. Ve 13 hodin tu uspořádá koncert Sbor sv. Jiří z kostela ve Vraném nad Vltavou pod vedením sbormistra Alfonse Limpoucha. Po 14 hodině japonský mistr Sato Kenya zahraje klasické i soudobé skladby pro tradiční strunný nástroj šamisen. V recitálu Setkání s komorní hhudbou zahraje Jitka Petříková na flétnu a Zuzana Herzová na kytaru. Všichni jste zváni, prostředí je nádherné a program zajímavý. Do Japonské zahrady se dostanete snadno. Vjedete do Oleška (jede se Dolní Břežany - Ohrobec - Zvole - Březová - Oleško) a asi 300 m za cedulí Oleško uvidíte poutač JAPONSKÁ ZAHRADA. Odbočíte vpravo do kopečka ulicí K jezírkům, asi po 200 m zmizí asfalt, nenecháte se tím rozhodit, jedete dál, stáčíte se doleva až najedete do ulice Vltavská. No a pak asi po dalších 300 m to je, pro pravé straně, jak praví paní Garminová. |
|
Cesta dlouhá tisíc li začíná prvním krokem, praví mudrc. A první krok vykonán! Nechal jsem si spravit zub, aby mi ho nedolovali někde v Káthmándů majzlíkem na ulici. Ljuba zatím vyzvedla v China Tours umělohmotnou taštičku a v ní bylo všechno: naše pasy s vízy do Číny a Tibetu, letenky, brožurky, mapa Číny a Tibetu, plánek Káthmándů, pojištění atd. Pak jsme šli spolu do Megapixelu ve Spálené a Ljuba si tam koupila fotografický batoh a šestnáctigigovou kartu, kterou mi nedá do ruky, abych ji nezašantročil. No a pak jsme šli k autu - měla ho zaparkované v Jungmannce u Adrie (to je celkem důležitý údaj) a na půlce cesty si vzpomněla:
"A kdepak je ta taštička s pasy, letenkami, mapou, brožurkami atd?"
No, nechal jsem to ležet v Megapixelu na takové šamrličce.
Velmi raná fáze ztráty pasu!
Šla dál pro auto, já utíkal do Megapixelu, jenže ta Jungmannka je jednosměrná na opačnou stranu než Spálená, takže jsme pak musel zpátky a na Perštýně je to rozkopané atd.
Co nás asi čeká na Tibetské plošině?
A jelikož jedu do Tibetu psát román, hned jsem vymyslel, co dál s těmi pasy:
Ochotný pán z Megapixelu poběží s taštičkou do Idifu (je to kousek), já poběžím za ním, pokusím se telefonovat Ljubě, jenže budu mít vybitej telefon a ona pojede na Perštýn a já tam nebudu a...
Tak tohle se nestalo. Možná, že se to stane zítra.