 |
Je to jasné, jak to s nimi je: jsou naprosto nejasné. Ovšem ne všechno je v té věci nejasné. Zcela jasné je, že komunisté církve okradli. Také je jasné, že první vážnější pokus o narovnání křivdy selhal, veřejnost viditelně odmítla platit čtvrt biliónu korun náhrady. Za této situace je úsměvný pokus nově vznikající vlády vyvolat dojem, že je vše vyřešeno a že si do pažby koltu mohou vypilovat první zářez úspěchu. Skvělý byl v tomto směru nastávající ministr kultury Besser, doposud berounský starosta. Ve dvaceti minutách radiožurnálu předvedl tak skvělý tanec mezi vejci, že si zaslouží smeknutí širáku. Jádro sdělení: dosavadní dohoda padla a nějaká nová je v nedohlednu. Oficiální verze: dohoda je hotová (a nyní miniaturním písmem dodatek: až bude dohodnutá.
Ona ta suma splácet osmdesát miliard během šedesáti let je vcelku přijatelná i bezvěrci. Problémy nastávají s úroky. A tu by měl přijít ke slovu selský rozum: proč úroky? Ty se přece počítají s půjček. Nebo i penále má tu formu. Copak je to půjčka nebo penále? Jsou to splátky a ty mohou být úročené, ale i neúročené, jedno i druhé z běžné praxe známe. Proč neaplikovat? Jde o účetní záležitost. Jestliže se církve mají samofinancovat, potřebují prostředky k vytváření finančních prostředků, to je logické. Jenže ne všechny jsou na tom jako katolická církev, která má majetek naždímaný za posledních tisíc let. Jak k tomu přijdou novější církve, které též plní svoji duchovní roli, ale naždímáno nemají?
Ministr v očekávání Besser projevil mistrnou slovní ekvilibristiku. S ohledem na složitost problému se dere na hrot jazyka otázka: není na radnici v Berouně lépe?
JAK ŽIVOT JDE: Do Karviné na svatbu
V pátek se ženil kamarád. Jel jsem mu na svatbu do Karviné, nikdy jsme tam nebyl. Dával mi instrukce:
"Pojedeš po dálnIci, ale neodbočuj na Karvinou. Jeď až do Ostravy, do města, a až přijedeš na kruháč s odbočnou na Český Těšín, tam zahni."
Dobře. Jel jsem, minul odbočku na Karvinou, přijel na kruháč, byla tam odbočka na Český Těšín, jenže kolem mě les. Volal jsem kamarádovi, jestli tohle je ten kruháč.
"Ale ty jsi uprostřed Ostravy!" vysvětloval.
No a pak jsem jel dalšími lesíky a lesy až do Karviné. Žádné Ocelové město z románu Julia Vernea! Lesy, parky, příroda. Jedu a nade mnou v nevelké výšce plachtil čáp. Nic v zobáku nenesl, aspoň tím jsem mohl kamaráda uklidnit. Takže už se nedá věřit ani na špatné věci, jako že Ostravsko je hnusné, černé a zaprášené.
No a svatba se po obřadu slavila v lázních Darkov. Tam je přes řeku Olši most, krásný, z roku 1925, dle návrhu ing. Rabeho. Úžasná památka na první republiku - až potkám architekta Lukeše, musím se ho na ten most poptat. Na webu ho najdete i pod názvem Most Sokolovských hrdinů. Ten název mi přijde poněkud zvláštní... Nic proti hrdinům, najmě pak sokolovským, nicméně v roce 1925 nebylo po sokolovských hrdinech ani tuchy. Takže ten druhý název "Darkovský most" mi připadá docela v pořádku.