My jen chceme vědět
Organizace Člověk v tísni se rozhodla uspořádat mezi středoškoláky "volby na nečisto" a socialističtí hejtmani se už začali "zajímat", které školy se do projektuzapojí. Co je jim proboha do toho, zeptám se naivně. To se těch studentů tak bojíte? zeptám se méně naivně. Ano, bojí se studentského hlasu, řeknu vážně. Středočeský Rath to řekl jasně - středočeské hejtmanství "nedoporučuje" školám účast v akci, která má přivést studenty k občanskému postoji. Co doporučuje místo toho? Sražené paty a čepici v ruce a uctivý předklon, to mají socialisté rádi.

Pěkné číslo
Ono to není žádné tameství, to jenom se dnes v rádiu o tom mluvilo. Litr benzínu stojí 31 korun a 18 korun z toho jde státu na prožrání. Míra zdanění pohonných hmot je u nás v evropských rozměrech nadprůměrná. Kvalita silnic je podprůměrná, takže se to vlastně vyrovná, že.

K včerejšímu úvodníku
Pan V.R. mi poslal text, který po internetu koluje už delší dobu a je stále aktuální. Pěkně to splňuje to, co jsem napsal:

V roce 1787 Alexander Tyler, skotský profesor historie na Universitě of Edinburgh, řekl na adresu athénské republiky, zaniklé před 2000 lety, toto: "Demokracie je vždycky dočasná a nemůže trvale existovat jako forma vlády. Demokracie vždy existuje jen do doby, než voliči zjistí, že mohou sami sobě "navolit" velkorysé dary z veřejných prostředků. Od toho okamžiku většina vždy volí ty kandidáty, kteří jim slíbí co největší podíl na veřejných prostředcích, což má za následek, že každá demokracie nakonec zajde na zhroucení financí, po němž vždy následuje diktatura."
"Průměrná doba trvání největších civilizací lidstva od počátků historie je kolem dvou set let. Během těch dvou set let národy vždy procházejí následujícími obdobími:
1. od nesvobody k víře
2. od víry k odvaze
3. od odvahy ke svobodě
4. od svobody k blahobytu
5. od blahobytu k uspokojení
6. od uspokojení k apatii
7. od apatie k závislosti
8. od závislosti k nesvobodě

Podle Wikipedie tento profesor Tyler sice žil, avšak samotný text je zřejmě apokryf. Což neznamená, že není přesný a strašlivě předvídavý. Jsme v bodě 7., bod 8. se chystá. Jak to bude vypadat? Přečtěte si začátek tohoto článku, je tam náznak toho co bude čím dál víc.

JAK ŽIVOT JDE: Proč ten Monty tak ječí?
Monty, to připomenu, je osmák degu, technicky myš. Chováme ho po dobu,co je Marie Anna na studijním pobytu Erasmus v Německu. Má se u nás, potvora, dobře. Chodí na výlety po domě a s námi snídá: je to zvláštní pocit, jít po schodech a vedle vás skáče z hrany schodu na hranu osmák degu, technicky myš. Jdeme spolu na snídani, já na žemli se sýrem, on na kolečka mrkve, pampelišku a semínka.

Občas si stoupne na zadní jako surikata a piští na Ljubu. Vždycky na ni, na mě nikdy. Copak to asi znamená? Sotva to bude něco negativního. To ona mu dává mrkvičku, ona mu nosí zvenku listy pampelišek a ona mu dává semínka, která tak rád chroupe. Proč tedy sám od sebe na ni piští? Proč piští na ni a ne na mě?

Třeba je v něm zakletá dušička. Třeba je to vězeň v těle osmáka degu, technicky myši.
V pohádkách se píše o takových věcech a pomáhá polibek.
Tady to nefunguje.
Je to vyzkoušené.