Pohřeb coby politikum
Já tam byl a oni tam nebyli, jásá Václav Klaus, který byl na pohřbu polského prezidenta, kdežto třebas jeho rakouský kolega nikoli. Jeho tajemník Jakl hbitě spočetl, že je to z Vídně do Krakova blíž než z Prahy. V mapě se tedy vyzná. Teď ještě se naučit, co je vkusné a co nikoli. On si každý dovede sám udělat úsudek o manýrách takzvaných politických špiček i bez pana Jakla.
Věc veřejná jde dopředu
Ze začátku to vypadalo na beznadějný podnik a teď naopak se z Johnovy Věci veřejné stává černý kůň předvolebního klání. Podle posledních výzkumů už sahá na desetiprocentní hranici, zatímco se zelení a lidovci stále propadají pod laťku volitelnosti. Takže možná že se tu špínu na Radka Johna dozvíme dřív než - jak jsem dosud předpokládal, v půli května.
JAK ŽIVOT JDE: To je ale počasí!
Luba včera natřela olejovým nátěrem palubkovou terasu před naší jídelnou. Ráno jsem se vyštrachal ven a koukám, na terase bílé fleky. Napadlo mě, jestli to není popel ze sopky Elulálije! Sáhnul jsem si - a ony to byly čočky ledu. Rozumějte - je to vypouklé, není to nějaká jinovatka. Ostatně, je to vidět na fotce:
Zajímavý to led. A já jahoda jsem si myslel, že je to ěnjaký popel. Není popelu! Je to mediální bublina, jak se ukazuje. Včera říkali v rádiu, že nebe je křišťálově čisté. Celou tu dobu bylo křišťálově čisté... a já to psal už v pondělí v Lidovkách, takže nedělám chytrolína ex post. Po šílených kravách další šílená kravina, tentokrát se sopkou.
Jen abych se nerouhal a ta sopka opravdu nekejchla... Že prý Francouzská revoluce vypukla taky kvůli sopce, ta zasoptila, nastala zima, byl hlad a lidi, aby se nasytili, usekli královskému páru hlavu.