 |
Vyhazov Milana Jančíka z postu místopředsedy pražské ODS je akt čirého zoufalství, zatímco jeho předchozí jmenován místopředsedou byl akt čisté arogance a stupidity. Ať právem nebo neprávem, Milan Jančík patří k figurám, o kterých se v Praze opravdu nemluví dobře. Nikdo mu nic nedokázal a Praha 5 se stala za dobu jeho starostování výkladní skříní metropole. Jenže, co je to platné, pověst je jako voda, prosákne každou skulinou a doba dospěla tak daleko, že si lidé přejí změnu. Chtějí jiné lidi a už si nepřejí, aby o jejich penězích rozhodovali ti, kterým se nic nedokázalo. Jančík tedy vyhozen poté, co neměl být dosazen, efekt valný nebude.
Populární politik John
Už jsme zažili různé nejpopulárnější politiky. Jednou to byl Gross, podruhé Tvrdík, pak taky Buzková. Kdepak jsou? Někteří se věnují svému milionářství... mimochodem, je to kupodivu, že v letošní kampani která je močůvkovitě špinavá, neargumentuje ODS panem Grossem jako příkladem klientelismu. Takže teď Radek John. Je nejpopulárnější, protože se nikdy politikou nezabýval. Je jako Přemysl Oráč, kterého poslové zastali, an oře na Barrandově brázdy TV Nova, načež on propustil voly (vzlétli) a zatkl otku a odebral se do politiky.
Že to bylo trochu jinak? Že ho nezastali, an oral brázdu, že ho z Novy vyhodili za záhadných okolností kvůli nepublikovaným příčinám? Buďme si jisti, že se pozadí legendy o nejpopulárnějším politikovi dozvíme včas před otevřením volebních místností. Vsaďte se, že nejpozději začátkem května se dozvíme, jak to s tím Barrandovem, voly a zatčením otky bylo.
Zase se létá
Copak se změnilo na evropském nebi, že se zase smí létat: Ubylo sopečného prachu? Od skandálu měla unijní orgány uchránit statečná finská stíhačka, které si doletěla pro dávku prachu a málem spadla. Moc přesvědčivé to jaksi nebylo, takže se o stíhačce už přestalo mluvit. Nejspíš se začne mluvit o tom, kdo zaplatí ty ekonomické ztráty, které uzavřením evropského nebe vznikly. Bylo to nutné? Pak by vše bylo v pořádku. Ale co když to nebylo nutné? Kdopak se bude zodpovídat?
|
JAK ŽIVOT JDE: Milá návštěva
Copak tu dělal? Je čas klást vajíčka. Podle toho, co jsem se o rosničkách dočetl, měla to být samička, protože samečkové mají hnědý krček a tahle žabička ho měla bílý. Svěřila našemu jezírku potomstvo? V jezírku jsou ryby a taky tam žije spousta larev vážky, to jsou ukruně žravé potvory. Přál bych si, aby se nám tu rosničky vykulily a my měli v jezírku pulce a pak aby tu ty malé potvůrky poskakovaly.
V pátek jsem sekal trávu, poprvé v sezóně! No a když jsem zajel na pažit přilehlý k jezírku, něco se v trávě zahemžilo. Zastavil jsem, koukám - a ona to rosnička.
Bylo to teprve podruhé, co jsem rosničku spatřil ve volné přírodě. Poprvé to bylo loni nedaleko rybníka Rožmberka v jižních Čechách. Taky to bylo náramné setkání, jako skoro všechno je náramné, když je to poprvé. Jenže tam u Rožmberka je to opravdu příroda přírodní, vznešená a hluboká a široká a bystrozraká. Kdežto my tady ve Zvoli... No a vida, taky jsme příroda příroďácká, když nás rosnička poctila návštěvou.
Stačil jsem ji vyfotit a pak mi zmizela v nějaké škvíře mezi kameny vroubícími jezírko. Doslova jsem se cítil poctěn návštěvou toho miniaturního tvorečka s bambulkami na konci prstíků.
Ano, tak rostou nároky. Měl bych si skromně říct: ano, přišla a odešla, děkuji za návštěvu.
Takže tak budiž.
