 |
Těžko dodat k té věci, když už bylo toho tolik řečeno- ovšem nejtěžší je nepomyslet si, jak prokleté místo Katyň je, když zabíjí i po tak dlouhé době. Takovou zápletku by nedokázal vymyslet ani Dänniken, že opět přijde o život vedení armády... Teď už nezbývá nž počkat na výsledky vyšetřování, které by měly dokázat, jak se to stalo.
Duel Nečas - Paroubek
Oba pořád ještě hlavní lídři se v neděli utkali před televizními kamerami a oba máchali cedulemi s grafy a čísly. Paroubek je nechal namalovat větší. Nezapomněl ani na cifry týkající se "nákladů za transformaci", tedy vytáhl, kolik se prošustrovalo při přechodu na tržní ekonomický systém. To je samozřejmě ta nejméně férová argumentace, protože ať se dělo co se dělo, nedošlo k ničivé inflaci toho typu, jaká zasáhla jiné transformující se státy a lidi nepřišli o úspory. Tohle ohřívání vyschlé polévky ovšem zapadá do trapného Paroubkova arzenálu - nejsměšnější ovšem jsou jeho tvrzení, že se sociální demokracie zasadí o zmírnění dluhu a že se postará o to, aby dnešní mladí lidé jednou měli slušné penze.
|
JAK ŽIVOT JDE: Uprchlý motýl
Je to složité, leč nutné, aby ven neunikalo teplo... a neulítávali motýli. A vidíte, jednomu se to podařilo. Když jsme vycházeli, všiml jsem si, že jeden ten odvážný a podnikavý jedinec poletoval nad frontou lidí u kasy. Byl sám, jen takový motýlek odsouzeneček. Nic ho tam nečekalo jiného, než záhuba. Měl za úkol se spářit, místo toho zvolil svobodu. Což neznamená, že ji získal, byl zase v omezeném prostoru, dokonce menším než před tím. Musel by se dostat ještě jedněmi dveřmi a až tam by byl opravdu venku, a tam byly dva stupně Celsia a déšť a motýložraví ptáčkové. Co k tomu dodat? Sám fakt jeho svobody byl pouhá iluze. Ale prožitek úniku na svobodu, byť na svobodu fiktivní, ten zřejmě stojí za ztrátu partnera i ztrátu života. Ledaže je to jinak a ten motýl si říkal, sakra, já hledal záchod, kde jsem se to ocitl?
Jako přídavek vizte fotku motýla v tropickém prostředí. To červené vzadu není divukrásná květena, to je paní v červeném tričku.
Neděli jsem měl pracovní, fotil jsem s naší fotografickou Dílnou opět motýly ve skleníku Fata Morgana v pražské Tróji. Ten skleník vypadá trochu jako štrůdl neboli závin, je to budova podlouhlá, jak ji popsat... zkrátka, jako štrůdl, trochu ohnutý, ale velký jako skleník. Vstupuje se tam na jeho pravém okraji, když se k němu budeme blížit zespodu, od Tróji - je ve svahu, nahoře nad ním je sídliště Bohnice. Záhy sdělím, proč tu zdržuju sebe i vás s topografií. Do skleníku se vleze, je tam kasa, šatna a stánek se suvenýry, pak jdete dveřmi do takového meziskleníku, a pak jakýmsi podchodem do opravdového velikánského skleníku, kde je tropická vegetace a mezi ní jsou ti motýli. Zpátky jdete dveřmi do meziskleníku a pak dalšími dveřmi do prostory kasy / šatny /stánku.
