 |
Pravda je taková, že Topolánek, respektive ODS, vyhrál většinu voleb do kterých šel, takže jediná opravdu strašná prohra v jeho politické kariéře je nabarvení krajů na oranžovo. Pokud se stane to, co málokdo předpokládá, a ODS znovu zvítězí, bude to pro Topolánka obrovský triumf. Po celý den čelil masáži svých spolustraníků, kteří ho žádali, aby odstoupil. Neodstoupí a omluvil se voličům, které naštval tím, že naštval gaye a Židy a věřící. "Budu si dávat pozor na pusu, aby se mé vyjadřování nestalo předmětem veřejné debaty," uvedl po jednání Topolánek. No chválabohu, to je státnické rozhodnutí!
Samozřejmě to vyjadřování souvisí s pozicí strany. Jakmile je na špici a daří se jí a vede v preferencích, sem tam nějaký ten výrok je rán jako roztomilé grobiánství. Ale jakmile teče do bot, všichni jsou nervózní a bojí se, že grobiánství odradí voliče.
Zelení se hněvají
Zelení se hněvají a to je asi tak jediné, co jim zbývá. Strana s malým voličským zázemím, dnes zdá se opět podlimitním, mívala až čtyři ministry ve vládě - v podstatě je to výsměch zastupitelské demokracii, jelikož zastoupení v exekutivě je zde jasně dané vyděračským potenciálem a nikoli volebním potenciálem. Z vlády teď odešel ministr životního prostředí Dusík a Zelení se štětí, že na jeho místo nastupuje ministr zemědělství Jakub Šebesta nominovaný ČSSD. Jakou asi měli představu, kým mysleli, že bude Dusík nahrazen?
Rádi by teď stáhli i Michaela Kocába. Ten před několika dny demisi nabízel z osobních důvodů, teď se mu demise nelíbí z důvodů ideálních. Nechte mě vykonávat dál ušlechtilou a užitečnou práci, volá ministr, který má ze všech ministrů nejmenší oporu ve veřejnosti. Ohání se, že jeho odchod "vyvolá vládní krizi". Skoro jistě nevyvolá. A když před pár dny z osobních důvodů nabízel odchod, to se nebál vládní krize? Ale to jsou příliš logické otázky, ty se vymykají zelenému myšlení.
|
JAK ŽIVOT JDE: To byla šlupka
Večer před tím mi vyprávěla, že vlítla do díry, že to byla strašná šlupka. Takže jestli se ta pneumatika tím nárazem neprorazila? Ba ne, našel jsem v běhounu hřebíček! Dojel jsem tedy do sousedního Ohrobce, kde se otcovsky + mateřsky starají o naše kola (je to rodinný podnik) a slavně jsem hlásil, že vezu píchlý kolo.
Jenže ono to bylo přece jen od té šlupky...
Krátce a dobře, po poslední zimě se mnohé silnice vrátily do stavu, ve kterém nám je zanechal minulý režim. Jsou ve stavu naprosto šíleném. Jestlipak některou politickou stranu napadne slíbit občanům, že si přestanou na silnicích ničit auta?
Ráno sedla Ljuba do auta, rozjela se a hned zastavila. Měla prázdné kolo. Jela tedy mým autem. Kolo jsem vyměnil za rezervu - velebil jsem firmu Honda, jak to má všechno pro takové případy připravené, rezervní kolo pod podlahou kufru v pouzdře, nůžkový hever ve sopeciální skřínce v podběhu, celá operace byla za pět minut hotová.
Po nárazu nízkoprofolová guma propérovala a ohnul se okraj litého kola a tou škvírou foukal vzduch. Hřebíček tam sice byl, ale dírka po něm se zatáhla a vzduch nefoukal.