 |
Na čtyři hodiny hrozí odboráři ze sektoru dopravy stávkou v Praze. Čtyři hodiny v pondělí, to znamená zablokování města na celý den. Těžko si představit ztráty, které by tím nastaly. Odboráři si chtějí vyvzdorovat udržení výhod, jaké nemají obdobu v žádném jiném odvětví,. včetně těch, které pracují mnohem lépe než doprava - mimořádně skandální je tento postoj u železničářů.
Zatím to vždycky prošlo. Podobné hrozby tady už byly a před železničáři couvl i Václav Klaus, který dovede být jinak hodně tvrdý, jakmile jde o bruselské byrokraty a architekty hodlající budovat národní knihovny. První ústupek se už objevil - ODS přestane dělat na dva dny obstrukce, aby bylo možno změnu pravidel danění zaměstnaneckých benefitů. Další se dají čekat, takže lze bez valného rizika sázet na to, že se svezeme i v pondělí.
Tím pádem úsporná opatření tají jak arktický ledovec v samumu globálního oteplení. Do toho Paroubek slibuje "průměrný důchod 15 tisíc do čtyř let".
No, nevol to!
Rakouská policie koná
Rakouská policie vyšetřuje kauzu korupce kolem pandurů. Ozval se i právník jednoho s někdejších pracovníků Steyeru, kteří pomohli aféru vyvolat. "Oběma bývalým zástupcům zbrojovky se prý zdálo zvláštní, že po tolika letech nějaký Čech jeví tak nápadný zájem o starý příběh," cituje ho iDnes. Zvláštní? Asi jim nedošlo, že se v Česku schyluje k volbám. A to pak je každý skandál dobrý! Tím spíš, že zašťourat do vojenských akvizic, to je sázka na jistotu.
Mimochodem, aby pikantérií nebylo málo, dozvídáme se, že je třeba několika dalších set miliónů k tomu, aby "zlaté pandury" mohly být nasazeny. Ty miliardy zatím byly dobré k tomu, aby stály v garáži.
|
JAK ŽIVOT JDE: Irda nad vodami se vznášející
Zpět ke sněhu. Tam, kde ze sněhu čouhá kmen, kmínek nebo stvol, je vytavený tunýlek. To asi je ta rostlina tmavší, tudíž přijímá více energie a vyhřeje si prostor kolem sebe? Není to jen na kontakt, ten tunýlek má rozměr v řádu centimetrů, musí to tedy být docela silné sálání. Nikdy by mě nenapadlo, že takový kmínek může fungovat jako kamínka.
Ráno půjdu kontrolovat zase ten náš vilín, keř, který by měl už dávno kvést (a někde kvete, například na Spořilově, jak mi snad už před týdnem napsala jedna čtenářka). Tunýlek má, květy dosud ne. Věru tuhá to zima!
Dva měsíce sněhu, to tu opravdu už dlouho nebylo! Máme příležitost ho zkoumat. On je ten sníh nesmírně zajímavá substance. Tak třeba, jak on taje a mrzne, má na sobě krustu - zrovna včera jsem pozoroval Iris, jak prochází po zahradě a tlapky se jí vůbec neboří, takže to vypadá, jako kdyby chodila po vodní hladině. Našinec si ovšem musí dávat velký pozor. Onehdy, když jsem šel ráno ke krmítku, proletěl jsem tou krustou a málem jsem šel na nos. Odbočím - je to úžasné, jaký čurbes nadělali ptáci kolem krmítka. Ptákům můžeme přisoudit leckterou vlastnost, ale pořádkumilovnost k nim nepatří.