Bursík (ten co nepůjde) přece půjde
Hezky to napsali na serveru Aktuálně, že totiž úspěch Zelených v posledních volbách byl "vymodlený" a že tento úspěch v zápětí rozprášily vnirostranické rozepře. Durhá část formulace je přesná, ta první méně. Ona to spíš byla manipulace s veřejným míněním, kdy bylo třeba dodat ODS spojence z řad voličů, na něž modří nedosáhnou. No a pak stačilo pár výsledků veřejného mínění, které s dojemnou shodností potvrdily, že Zelení během mžiku dosáhli čtyřnásobku před tím dlouhodobých preferencí, a bylo vymalováno. Na zeleno.

Ze strany zelených se o úspěch zasloužil Martin Bursík a proto byl zcela logicky vypíchán, jak už to chodí v ideologicky strukturovaných partajích. Tam totiž se vždycky najde nějaké ideologicky čistší křídlo a pak ještě čistší, než bylo to před tím čisté, jež je prohlášeno za nečisté a tak to pokračuje až k vydestilování toho nejčistšího, v našem případě zeleného. Bude jím Ondřej Liška, který přišel k předsednictví jako Pilát do Kreda? Martinovi Bursíkovi se to nelíbí a rozhodl se, že bude kandidovat, v duchu hesla "odvolávám, co jsem odvolal" - před tím prohlašoval, že kandidovat nebude.

Sebevědomě prohlašuje, že očekává přinejmenším stejně úspěšný výsledek, jako v roce 1996. Jenže teď je ve hře jiný kůň, na kterého zákulisní bookmakeři sázejí, totiž TOP 09. To zaprvé. A zadruhé, spousta lidí volila zelené v naději, že přinesou do politiku změnu. Ve skutečnosti do ní přinesli jenom rozbroje a chaos, rozkolísali vládu, poškodili mezinárodní zájmy republiky a nakonec vládu pomohli (pomohly) sestřelit. Takže je opět jasnější, "o čem" nastávající volby budou - ve vztahu k Zeleným to bude zkouška voličovy soudnosti.

JAK ŽIVOT JDE: Co dělá Monty
Ano, už dlouho jsem se tu o Montym nezmínil. Připomenu celý příběh. Anna Marie, dcera mé Ljuby, je na ročním Erasmu v Německu a o její dva osmáky egu se staráme my. Jeden skončil špatně, Anna Marie byla u toho, nikdo za to nemohl, prostě Barnie byl poděs a spadl ze schodů. Hledali jsme umístění pro jeho kamaráda ba dokonce biologického bratra Montyho - osmáci jsou neradi sami. Nepodařilo se. Takže musíme se chovat jako osmáci, stát se osmáky.

Montymu otevíráme dvířka klece. Když jsme dole v kuchyni - jídelně, přiběhne za námi. Pozoroval jsem, jak běhá po schodech: je to, jako kdybyste vzali surfovací prkno a pustili ho schodištěm dolů, pojede po hranách. Tak to dělá Monty. Panáčkuje po kuchyni jako surikata - a když dostane kolečko mrkve, popadne ho a bleskově zmizí.
Představuju si ho, jak o tom vypráví jinému osmákovi:
"On je tam jeden velkej a jedna velká. No a oni mi dají kolečko mrkve a já ho vezmu a zdrhám, co mi nohy stačí, jinak by mi ho zase vzali a sežrali sami."
"A už ti to někdy udělali, sebrali ti to kolečko a sežrali?" zajímá se přítel osmák.
"Ne," odpoví Monty. "Já jsem zatím vždycky zdrhnul včas."