 |
Václav Klaus ve funkci prezidenta pozval na soukromé slyšení Topolánka a Paroubka a vysloužil si tím kritiku menších stran. Toto gesto bylo vysvětlováno jako náznak prezidentovy podpory pro velkou koalici. Na zítřek se chystá schůzka Klause s Milošem Zemanem. S ním uzavřel v roce 1998 opoziční smlouvu, kterou dal Zemanovi volnou určité mantinely pro hospodářskou politiku, zejména pak navyšování dluhu, a svolil - pod touto podmínkou - vládě parlamentní beztrestnost. Toto opatření samo osobě nestoudné nebylo, naopak, neslo to rysy racionality. Odporné bylo to, co následovalo, totiž zákulisní rozdělení klíčových postů v ekonomické sféře mezi exponenty oposmluvních stran.
A dnes?
Třebaže rétorika je konfrontační, levá ruka tu pravou myje zcela v duchu někdejší opoziční smlouvy a bude to dělat i nadále, protože se jim to vyplácí. Že naopak doplácí stát, respektive občan? To je těmto lidem jedno. Oni obsadili klíčové instituce a je vcelku jedno, jestli v příštích volbách zvítězí sociální demokracie nebo občanští demokraté, hospodářské vazby a pozice zůstanou zachovány.
Ledaže by to dopadlo jinak. Zemanova nově založená strana má takřka nulovou šanci na vstup do sněmovny. Tím hůř pro Zemana, že se obklopuje lidmi, kteří ve své době měli nějaký význam, ale nyní jsou už dávno za zenitem, jako je slušovický František Čuba. Nemá smysl se dnes přít o to, zdali mu bylo v devadesátých létech ukřivděno - můj názor, že ano, že potopení Čuby a slušovického projektu byla zásadní chyba, nicméně je to diskutabilní, dnes už historický problém. Přítomný Čuba ve svých pětasedmdesáti letech těžko osloví významnou část voličstva a přiměje ho k tomu, aby pět procent voličů dalo hlas Zemanově straně.
Nicméně, i ta Zemanova strana přispívá k emancipaci našeho politického života tím, že poskytuje aspoň naději na alternativu. Zatím jsme pod vládou dvou státostran, přičemž sociální demokracie se opírá o komunisty, kteří sehrávají komickou roli hole, která nyní Paroubka podpírá a je sama sebou bita. Pravděpodobně při tom zůstane, nicméně pokud TOP 09 uspěje a Zemanova strana získá významnější podíl, byť ne pětiprocentní, ukáže se, že moc dvou státostran není náš nezvratný osud na věčné časy. Budou i jiné volby.
|
JAK ŽIVOT JDE: Zuby bílého svinstva
Lamentace může pokračpvat ještě hodně dlouho. Pak přijde ta pravá lamentace.
Ne dosti toho všeho. Ono jak byla obleva a pak zase začalo mrznout, ono to všechno ztuhlo a sníh se změnil v jakousi horninu!
Radost z toho mají chlapečkové, kteří si hrají na horolezce.
Ne dosti na tom, že napadl sníh v množství o hodně větším než malém. Ne dosti na tom, že bylo třeba ho shrnovat z chodníku a ze střechy od stání proauto a bojovat o osvobození okapu nad vjezdem do garáže. Že bylo třeba oklepávat stromky. Že sypání ptáčkům je zapsaceno dávkou sněhu v botách.
Bílá hradba kolem protaženého pruhu uprostřed silnice je ježatá, plná ledových balvanů. Každou chvíli, když jedu, se ozve rána. Bum, najel jsem něco, Bum, škrtnul jsem o něco. Bojím se podrobit auto bližší prohlídce. Nechám si sumární nadávání až po oblevě.