Co říkají kuchaři na Fischerovy recepty
Fischerova vláda je velmi dobře hodnocena a dá se čekat, že i po čase ji budou lidé řadit "k těm lepším". To už se alibisticky bráním označení "nejlepší". Kdybych měl být ještě větší alibista, distancoval bych se vážně a příkře od označení "nejlepší". Třebaže byla také sestavena stranickými sekretariáty, její vazby na politické strany zdaleka nejsou tak silné, jaké mají "politické" vlády.
Občan si z toho udělá neblahý závěr, že politické strany jsou něco špatného a zavrženíhodného. Pravda je ale jinde. Vinu na marasmu dosavadních politických vlád má především politický pat, tedy situace, kdy ani jedna, ani druhá miska vah nedostala ve volbách dostatečně výraznou převahu. Výsledkem jsou čachry, přetahování, korumpování, přebíhání. Toho všeho je Fischerova vláda ušetřena. Samozřejmě, musí kooperovat s parlamentem, který je dnes už absolutně nečitelný a jeho úradky jsou nepředvídatelné.

Server iDnes zkoumal reakce na "Fischerův odkaz", tedy na balíček doporučení pro příští vládu, která vzejde z parlamentu sestaveného na základě letošních parlamentních voleb. Zajímavé: všichni dotázaní Fischerův odkaz schvalují! To proto, že Fischerův odkaz se týká ozdravění veřejných financí. Nikdo se neodváží proti nim postavit. Ani liberálové, ani levice si netroufnou říct jsme proti ozdravění veřejných financí. Jenže to jsou jenom řeči. Lámání chleba nastává při hlasování o kterémkoli zákonu, který má na veřejné finance dopad.

V této souvislosti byla zajímavá debata o uvažovaném sjednocení DPH. Jde o to, že dosud máme dvojí DPH a měli bychom mít jenom jednu, aplikovanou na všechny produkty, které jsou na prodej, od rohlíků po helikoptéry. Veřejnosti byl ten nápad prezentován, jako by to byl nápad ODS. To samozřejmě může mít pro modrou stranu devastující následky, protože levicoví demagogové, až nastane čas skákání po trampolínách, začnou lidem tlačit do hlavy, že modré straky jim chtějí zdražit mléko pro děti - potraviny jsou zatím v nízké sazbě DPH a kdyby se obě sazby sjednotily, ta nízká by byla vyšší a ta vysoká nižší. "Budou si rukovat mercedesy laciněji a vy zaplatíte za mléko pro děti více", to bude slogan - už ho vidím na oranžových billboardech podél silnic. Jenže dříve či později (/později) bude DPH sjednocené, to vědí všichni. Připouští to i sociální demokracie. Ale kdy?
Vysvětlení prosté. Až bude mít voličskou podporu 55 procent a bude si moci dovolit povolit uzdu populistickému oři.
A jelikož něco takového není reálné, bude rdousit každý rozumný pokus o ozdravení veřejných financí hlasováním v parlamentě. Hubou bude tu myšlenku podporovat, což se nyní děje.

JAK ŽIVOT JDE: Pýcha předchází pád...
Včera jsme jeli na návštěvu. A hned u nás v ulici soused najel do sněhu a auto se mu tam mlelo a házeli jsme lopatou a tlačili, běžný to výjev z dnešních dnů.
No a neodpusitl jsem si pár pitomých poznámek jako že von neviděl tu hromadu sněhu a podobně, za což následoval trest ve lhůtě neobvykle krátké.
Stavěli jsme se u jedněch přátel a jeli od nich k druhým svážnou ulicí. Podotýkám, že jsem řídil já. Jeli jsme v subaru čtyřkolce a to byl zdroj té pýchy. Subáč projede všude, tvrdil jsem.
Jenže ani já si nevšiml, že v místě, kde se vedlejší cesta napojuje na hlavní, je hromada sněhu a najel jsem do ní pravým kolem.
Čyřkolka vyjede ze všeho, tvrdil jsem. Nu, nevyjede, pokud nemá redukci a mezinápravový diferenciál a to můj subáč nemá. Takže jsme se tam mrskali ve sněhu. A já bez bundy (na co bunda, nebudu vylejzat, jen před barákem). K volantu usedla Ljuba a já že budu tlačit, no, to byla marná snaha. Pak šla parta svalnatých mladých mužů. Ti nám pomohli ven, jenže:
jak je to možný, že subaru zapadne, já to viděl v televizi, subaru nemůže zapadnout a tak. Nakonec jsem to slíznul i od Ljuby, protože pravila, že si ti chlapi mysleli, že tam vlítla ona.

Podškrtnuto sečteno, dostali jsme se ven a potupa nechť padá na moji hlavu.

Trochu jsem si zlepšil reputaci, třebaže jen o fous: zatímco jsem ráno psal Hyenu, jeli kolem popeláři a já nedal k popelnici chudáka vánočního stromečka odstrojenýho. Naštěstí jsem popeláře dohonil, když už projeli kolem našeho domu a vánočního stromečka předal.
A ten popelář byl brejlatej. Viděli jste někdy brejlatýho popeláře? Třeba je to nějaká normalizační oběť a zapomněli jí říct, že komunismus u nás na dvacet let padnul.