 |
Ostrými výroky z úst Karla Schwarzenberga získává strana TOP 09 symatie u specifického druhu lidí. To jsou ti, kteří si myslí to či ono ale nahlas to neříkají, aby nenarazili na bariéry. Myslí si například, že Rakušané jsou s jejich protitemelínskou posedlostí "českým šrotem" magoři. Žádný politik si to nedovolí říct nahlas, vyjma Karla Schwarzenberga. Takzvaný "třináctý důchod", který je ve skutečnosti klamavou reklamou, protože je to předvolební guláš vyplácený hotově ve výši 2400 korun je v době krize cosi totálně nezodpovědného. Sociální demokracie ho prosazuje, protože si chce koupit hlasy důchodců. Kdo tento projekt prosazuje by měl být zbaven svéprávnosti, komentuje Schwarzenberg. Pro tak silná slova nemá daleko snad už jenom Miloš Zeman, muž z opačné strany politického spektra.
Teprve volby ukáží, zdali razantní prohlášení přimějí voliče k tomu, aby do urny vložili lístek TOP 09. Protiargument je nabíledni, používají ho sociální demokraté a nebylo by divu, kdyby se k němu přidali i jiní: pod katastrofálním schodkem je podepsaný Miroslav Kalousek coby odpovědný tvůrce rozpočtu. Voličovi, najmě pak voličovi sociální demokracie, nikdo nevysvětlí, že a) v době sestavování rozpočtu nikdo netušil rozsah blížící se krize, b) ke zvýšení schodku lví měrou přispěla nezodpovědnost levicových stran, k nimž se ze zoufalství nad propadem preferencí přidali i lidovci. Kalousek to má na triku a naposledy mu to připomněl včera Bohuslav Sobotka.
Silná slova jsou zábavná a poskytují námět pro glosování politické situace. Podstatné však je, co konkrétního může TOP 09 nabídnout. Kdyby se dostala do parlamentu, bude tlačit reformním směrem a bude se snažit o snížení schodku.
Jenže to měla ODS na začátku volebního období taky, a jak dopadla. Nakonec musela připustit i další šílený rozpočet pro rok 2010.
Podtrhnuto a sečteno, TOP 09 přes všechna silná slova sotva bude mít sílu na zásadní pohnutí kormidlem. Ale i malá síla může zabránit velké katastrofě a ta se rýsuje v podobě státního bankrotu, na němž usilovně pracují sociální demokraté ruku v ruce spolu s komunisty.
|
JAK ŽIVOT JDE: A je to!
Jestli vám název článku připomíná Jiránkův seriál o dvou šikovných řemeslnících, není to náhoda.
To jsem onehdy potkal známou a zavedli řeč na bydlení. Taky bydlí v domku za Prahou. A že bude měnit okna v celém baráku, místo plastových si objednala dřevěná.
"Teď, v zimě?" divil jsem se a dal jsem k lepšímu zkušenost, kterou jsme s Ljubou udělali s operací přesně tohoto typu. Naštěstí k ní došlo v létě a naštěstí v době, kdy jsme ve Zvoli ještě nebydleli. Oknařská firma si nechala výměnu "outsourcovat", tedy najala jinou firmu a ta zvorala co se dalo, nadělala bordel, málem půl baráku zbourala, bylo nutno ji vyhodit, zkrátka, martýrium. Není to riziko, měnit okna uprostřed zimy?
Ona známá mě poslouchala s úsměvem člověka vědomého si své věci.
"To jste zvolili špatnou firmu. Nevyplácí se najímat jinou než prvotřídní. Tohle není žádná firma Pat a Mat. Všechno je tam počítačově řízené, od projektu po výrobu. Zaměří se to laserově, data se digitalizují, přenesou do CAD, z toho je výstup do výroby a pak už jen přijdou technici, stará okna vyříznou, nová vsadí a je to."
Udeřily mrazy, nastala kalamita která nemá pamětníka. Vzpomněl jsem si na tu známou, jak jí ta superfirma vyměňuje okna uprostřed té celonárodní katastrofy.
Potkal jsem ji. Nebylo úsměvu na její líci.
"Tak co? Vyměnili okna?"
"Vyměnili."
"Tak to jste ráda, ne?"
"Nejsem. Jsou o 20 cm kratší. Ono jim při přenosu dat do počítače vypadlo čísílko."
"A zjistili to, až když ta stará okna vyřízli?"
Sotva jsem vypustil ta nešťastná slova z úst, věděl jsem, že jsem vrazil hřebík do oka. Tiše jsem se vzdálil. Snad ji zase potkám uprostřed horkého léta.