 |
Podle agentury SANEP by nově založená strana Miloše Zemana získala 3,3 procenta hlasů. Je to pěkné, ale já chci do parlamentu, zněl Zemanův první komentář. Pro Jiřího Paroubka je to důvod k znepokojení. Zeman má v narušování soudržnosti a chodu sociální demokracie značné zkušenosti, už jednou stranu málem potopil. Měl ovšem za sebou silnou pátou kolonu v podobě "zemanovského křídla" uvnitř Špidlou vedené strany. Budoucí veleúspěšný podnikatel Gross na tom nebyl o mnoho lépe a stranu zklidnil právě až Jiří Paroubek, který svým vůdcovským způsobem přesvědčil kverulanty, aby srovnali krok.
Teď ovšem, na to jde Zeman jinak. Do sedla mu mají pomoci voliči. Teď se ukáže, kolik je takových lidí, kteří a) nechtějí volit komunisty, b) hnusí se jim paroubkovské manýry, c) jsou stoupenci sociální ho státu, d) důvěřují autoritám.
Zeman má aureolu bojovníka proti režimu, třebaže svoje úspěchy ve vedení sociální demokracie založil na absorpci postkomunistických kreatur, jejichž zosobněním byl Miroslav Šlouf. I jemu se hnusí paroubkovské manýry a veřejnost už zapomněla na hnusné zemanovské manýry. Také on je stoupenec sociálního státu a je autorita. Toto vše dohromady skládá docela slušnou naději, že by se mu jeho sen mohl splnit.
Až bude po volbách, tedy po bitvě, vyrojí se celé regimenty generálů, kteří budou tvrdit, že, za a) Zemanův úspěch byl založen na geniálním načasování návratu do politiky, b) Zemanův neúspěch byl zaviněn typicky zemanovsky špatným načasováním návratu do politiky, takže jeho comeback přišel včas (pokud mu to vyjde, nebo pozdě, když ztroskotá. Liberální část politického spektra (neříkejme tomu pravice, to není pravice, to jsou namodro natření sociální demokraté) si může přát, aby Zeman získal 4,9 procent. Do parlamentu by se nedostal a ta procenta by uždíbl z Paroubkova koláče.
|
JAK ŽIVOT JDE: Na čaj v pivováru
"Čaj..." prosil jsem ojínělými rty, jak by asi prosili Hanč s Vrbatou, kdyby nebyli zahynuli deset metrů od dveří boudy.
Jinak to dopadnout nemohlo, koho by to napadlo, jít na čaj do pivovaru!
V létě, až bude vedro, půjdeme do čajovny na pivo.
První seminář mé fotografické Dílny IDIFu jsme měli v pondělí a úterý na Strahově, fotili jsme lyžování, běžkování a vše co s tím souviselo. Moc veselých příhod z natáčení nebylo, byla bohapustá zima a skončili jsme na Strahově v restauraci.
"Dejte si radši pivo..." děl pan vrchní. "My jsme pivovar!"
"Prosíme čaj..."
Kdybych uronil slzu, byla by zmrzlá.
"Černý nebo ovocný?"
Zbylo nás sedm, ostatní se už odploužili do domácího ošetřování. Vyšlo to jeden černý na šest ovocných.
Pan vrchní přinesl šest černých a jeden ovocný. Měl na to nárok, byli jsme na půdě pivovaru...
No a jeden velevážený kolega si zvrhnul horký čaj do klína.
Už kvůli rovnováze.