![]() |
Jako nezodpovědné označil počínání profesních a sociálních skupon, které si "nárokují, že se právě jich tento všeobecný pokles netýká." Měl patrně na mysli především ty státní zaměstnance, kteří zaplnili ulice a vyhulákali si zlepšení situace na úkor státního rozpočtu. Jejich chování je skuttečně nestydaté, když vezmeme v úvahu situaci zaměstnanců soukromých podniků - a právě v těchto soukromých firmách vzniká většina národního bohatství, z něhož jsou státní zaměstnanci placeni. To je pravda a žádný Paroubek toto nemůže popřít, aniž by se k nestydatosti připojil. Jenže do této sféry spadají i politici a ti opravdu nešli v tomto smyslu příkladem, pana Klause nevyjímaje.
Jinak ovšem má Klaus pravdu i v tom, že naší nadějí je pevná vláda, která by mohla vzejít z příštích voleb a která by měla sílu a odvahu řešit rozpor, spočívající v tom, že "občané nebudou chtít, aby jim byly zvyšovány daně (což je rozumné, protože se tím krátkodobě nic neřeší a dlouhodobě to jen škodí), ale nebudou se chtít omezovat v tom, co od státu dostávají." Ano, kéž by to tak bylo, bohužel je to asi také utopie, a volby pravděpodobně rozhodne nehorázný populismus, v němž je právě Paroubek ne pouhý mistr, ale velmistr.
Nejvíce křiku ale vyvolává už teď závěrečná pasáž, kde Klaus praví "odmítejme uměle vytvářenou hysterii těch, kteří se nám snaží vnucovat, že je třeba zastavit ekonomický růst a společenský pokrok". V posledních odstavcích zašťoural ve vosím hnízdě, aby vyvolal bzučící roje - ten zvuk, který on tolik miluje. Nebudu zastírat osobní sympatie k jeho tezím, zejména k té "zoběma nohama na zemi a starejme se o to, co nám přísluší. Je toho více než dost." Jen to je dlužno podotknout, že prezident nahrál oponentům smeč obrazem "co bude za sto let, nechme spisovatelům sci-fi literatury." Oni ti naši předkové dělali leccos, co se plně využilo za sto a více let.
![]() |
JAK ŽIVOT JDE: Pátá verneovka
Silvestrovský pochod
Letos vydal Albatros dvě verneovky, které jsem převyprávěl, Pět neděl v balónu a Tajuplný ostrov. Napřesrok to bude Nový hrabě Monte Christo a Dva roky prázdnin. Na Novém hraběti jsem začal pracovat.
Román začíná spikleneckou scénou, kdy dva bídáci objeví tajemství šifry Matyáše Sandorfa. Ta vypadá podobně jako ta zde vpravo. Bílé čtverečky jsou prázdné díry, šedé jsou papír. Když vernovu mřížku otočíte čtyřikrát a postupně budete vpisovat text, získáte změť písmen. Ta se dá přečíst zase až po přiložení mřížky a jejím otáčení. Vynález je ze 16 století, tuhle mřížku, kterou použil Verne, údajně vymyslel kardinál Richelieu.
Co ale je zajímavé je to, že v českých překladech, od 19. století nahoru, si žádný český překladatel nedal tu práci, aby do mřížky vepsal český překlad tajné depeše. Takže: je tam scéna s luštěním, oni to vyluštěj, protáhnou ksichty, jelikož to pořád ještě nedovedou přečíst a pak se plesknou do čela - vono je to francouzsky! Proč by Maďar psal francouzsky, to vysvětleno není. Takže první můj překladatelský krok spočívá v tom, že jsem si vyrobil tu mřížku. Na knize samé začnu pracovat, v pátek, tedy 1. ledna no a brzy na to začnu natvrdo šifrovat.
Taky letos o Silvestra poputujeme z Oleška do Davle. Sraz je ve Vltavské ulici před hostincem U Hada - viz mapa, orientace při cestě od Břežan a Zvole : odbočka doprava brzy za cedulí Oleško, je tam ukazatel na Japonskou zahradu ulicí K jezírkům. Jede se nahoru, asfaltka se změní v polňačku, na téčku doleva a pořád za nosem až k tomu hostinci. Je zamluven salonek v Pizzerii Grado v Davli. Všichni jsou vítáni! Klikněte na mapku a uvidíte ji větší a tudíž čitelnější (to dá rozum).