 |
Firma Google zařadilo naši zemi jako osmou v Evropě a třináctou na světě do projektu Street View. Znamená to, že do systému mapového zobrazení světa jsou zařazeny fotograficky věrné pohledy do vybraných lokalit. Tak například Praha je detailně zachycená, takže kdokoli na světě si může prohlédnout, jak to zde vypadá, nejen v turisticky atraktivních místech, ale může procházet i hodně zastrčené kouty. Je to zajímavé, zábavné a užitečné. Mimo jiné je to velká reklama pro naše hlavní město, které nota bene v dnešní krušné době pociťuje odliv turistů se všemi ekonomickými důsledky z toho plynoucími.
To vše je důvod k ostrému vystoupení aktivismu. Nastoupili "ochránci soukromí". Jde o to, že projekt "zaznamenával osobní údaje jako jsou záběry obličejů kolemjdoucích, jmen na domovních zvoncích nebo poznávacích značek automobilů."
Řeknete "a co má bejt"? Já si to taky říkám.
V tomto týdnu jsem sledoval část debaty v rádiu na téma ochrany soukromí a byly tam i hlasy posluchačů a jeden pán říkal něco v tom smyslu, že když jde po ulici, je mu jedno, jestli ho při tom někdo snímá kamerou, protože nedělá nic, o by nemělo být snímáno kamerou. Na to oponoval ochranista aktivista pan Kužílek, že jak by mu bylo, kdyby ho někdo snímal v kuchyni (volně interpretováno, aktivistická "podání trestního oznámení", což je v newspeaku to, čemu se dřív říkalo udání, zdvořile odmítám). Jenže v tom je jádro pudla. Kuchyň je moje soukromí, kdežto na ulici nejsem v soukromí, a mám se tam chovat, jak se sluší a patří. Pokud by Google sloužil k fízlování dejme tomu nevěrných manželů/elek, pak by to bylo na žalobu. Jenže zatím jsme nic podobného neslyšeli. Jen "aktivisté" usilují o zmaření něčeho, co je obecně vzato zajímavé, zábavné a užitečné. Zapadá to do konceptu ponurého světa bezrizikových bojovníků za prosazení politické korektnosti.
|
|
JAK ŽIVOT JDE: O titanismu
Pravda, už jedny jsem měl. Jistě jsem o nich zde na Psu už psal, ale tak dávno, že to stojí za opakování. Měl jsem titanové brýle (no jasně že obroučky z titanu) a ztratil jsem je. Potud banální příhoda, tak dopadlo 99,9% mých brýlí. Asi po dvou letech jsem jednou takhle na podzim vykydával kompostér, do kterého jsem dával posekanou trávu, to jsem ještě hluboce bydlel na Mrázovce v Praze, no a vida, brýle byly tam, v zetlelé trávě! To bylo radosti ze setkání po tak dlouhé době. Omyl jsem je proudem vody a byly jako nové, opět, to bylo radosti! No a jak jsem byl v těch podzimních pracích, se staronovými brýlemi na nose, pálil jsem listí a brýle se mi smekly z nosu a spadly do ohýnku a shořely - umělohmotná sklíčka. Zbyly jen titanové obroučky. Dlouho jsem je schraňoval, že si do nich nechám dát nová skla, ale podařilo se mi ztratit i ty.
Mimochodem, to je stejně ale divná věc. Dnes stojí víc ta skla než ty obroučky. Na ně vám dají bez mrknutí oka (za brýlemi či bez) 50% i 75% slevu a pak vám účtují za skla, že se vám protočí panenky (za brýlemi či bez). On to bude takový ten pěkný marketingový trik. Musíte mít obroučky a skla. Řeknou si za ně NESTYDATOU CENU NC. No a pak si spočtou , o kolik musí navýšit NC, abych se dostali na původní NC poté, kdy sleví z půlky NC padesát procent. Šikovný brejlista si to dokáže dát i jako vzoreček do excelové tabulky, ode mne to nechtějte, nejsem šikovný brejlista. Jsem hejl, který právě zaplatil NC za titanové brejle v 0,1% naději, že je neztratí.
Nechci zde parafrázovat onen výrok jednoročního dobrovolníka Marka "člověk si myslel, že je titan, a je hovno". Titan je kov velmi užitečný, beru to osobně, mám teď svoji kyčel keramicko - titanou a funguje velmi dobře. Od včerejška mám opět titanové i brýle.
