 |
Po rozpočtovém masakru vyvolaném komunisty sociálnědemoratickými i komunistickými s podporou lidovců se snad ODS vzpamatovala a pochopila, kde je její jediná reálná možnost, jak oslovit voliče. Ne všechny, samozřejmě. Požírači dávek půjdou za double-komunisty jako za krysařem směrem k bankrotu. Zodpovědná hospodářská politika, to je přesně to, co musí ODS jasně pojmenovat a za čím jít. Zeštíhlení státu jí nikdo neuvěří, to je v našich podmínkách stejně nereálný slib, jako že nám narostou křídla a budeme létat. Rovná daň, ta je voliči nepochopitelná a jakmile se dozví, že by znamenala "snížení bohatým", vzpomene si na heslo "ať sousedovi chcípne koza" a půjde volit Paroubka. Ale boj s deficitem, který v úterý slíbila ODS podpořit, to je cíů jasný, každému pochopitelný a nakonec snad i sympatický obvykle levicově zaměřeným voličům: ti chytřejší z nich dsi dovedou představit, co je to bankrot, znehodnocená měna a zničené úspory. A k tomu Paroubek s Filipem ten stát očividně vedou.
Změnu větru ohlásí korouhvička a vida, vrzy vrzy, kohout na střeše zaskřípěl a Cyril Svoboda hodlá podporovat Fischerovu vládu a nepřidá se k paroubko-filipovským torpédovým útokům. Nepodpoří třinácté důchody (což je ostatně podvod, nejde o třináctý důchod, je to klamavá reklama, jako by vám nabízeli vodu v prášku), rušení poplatků u lékaře či vyplácení nemocenské v prvních třech dnech. Škody nadělali lidovci dost, tím že pomohli dostat Klause na Hrad a naposledy pomohli znehodnotit Janotův rozpočet. Teď by mohli pro změnu podporovat správnou věc - ovšem jen proto, že se zřejmě mění klima mezi voliči a že Paroubkovo populistické běsnění významnou část voličů vyděsilo.
Takže u nás povládne už i Mikronézie
Snad se dozvíme, která zelená hlava měla ten nápad zbubnovat Mikronézii do boje proti elektrárně v Prunéřově. Zelená logika je jasná: o odborných věcech nesmějí rozhodovat odborníci, protože jsou svou odborností jednostranně zaměření. Rozhodovat musí ten, kdo o věci co nejméně ví, ale zato je si jist svou pravdou. Tentokrát to budou neodborníci dovezení až z Mikronézie. Naši zelení by mohli vyrukovat proti Mikronézii a popotahovat ji za masakrování tuňáků, těmto ohroženým živočichům. Greenpace, rychle se k něčemu přivažte nebo na něco vysokého vylezte, nebo Mikronézané vyhubí tuňáky!
Tak tohle je nerozum, to pod ten titulek nepatří. Ale snad to bude mít pozitivní efekt, snad občané pochopí, jakou šaškárnu ten militantní enviromentalismus reprezentuje. Za podpory médií, samozřejmě - tak třeba na iDnes servírují "názor právníka" - kterého z tisíců právníků naší země? No samozřejmě Jiřího Nezhyby z Ekologického právního servisu. To jen závěrem pro pobavení.
|
|
JAK ŽIVOT JDE: Jak se pasou myši
Barnie je čilý, pekelně zvědavý, kdežto Monty je pracant v té dvojici. Když jim hodíme do klece seno, do domečku ho stěhuje Monty. Když je vypustíme na procházku z klece, tomu říkáme pasení myší, Monty se drží u klece, sleze sice ze stolu, ale hned se vrací domů, kdežto Barnie se hned žene ke dveřím. Včera z nich vyletěl, Iriska stála na chodbě a on jí přeběhl přes tlapku a ona se jen stačila pohoršeně se za ním podívat!
Když pasu já, sedím v křesle a čtu si knížku a zatímco Monty pracuje, uklízí a tak pdobně, Barnie se baví tím, že na mě vyleze, kousne me do ucha a zase sleze. Nechápu, co ho na tom baví. Ostatně, nechápu ani to, co na tom baví mě.
Už jsem se několikrát zmínil o tom, že Anna Marie, která momentálně je na Erasmu v Německu, nám nechala na výchovu dva hlodavce z rodu osmáků degu, Barnieho a Montyho. Barnie, to je ten, co se málem uškrtil a kterého jsme s Ljubou oživovali právě na 28. října. Vážil tehdy jen 119 g, usoudili jsme, že z těch dvou nějak získal převahu Monty a nepouštěl ho k papání. Od toho 28. října je tedy krmíme každého zvlášť a Barnie nyní váží 180 g. Je to pořád ještě málo, spodní hranice řádného degu je 200 g, ale pořád je to víc než 119 g.
