Rej miliard začal
Evropská unie věnuje chudým státům skoro 190 miliard korun na "boj s klimatickými změnami". To je jeden z výsledků kodaňského "klimatického summitu". To asi nastalo "oživení v sále" v leckterém paláci vládců oněch "chudých zemí", které jsou chudé právě proto, že je ovládly chamtivé teroristické elity! Tam se slaví, tam bouchá šáňo! Sypání peněz, to je strkání prstů do mandlu. Zastavíš přísun? Začne jekot, kterého se zmocní "aktivisté". Budeš kontrolovat, co se s penězi děje? Nastane jekot na téma "neokolonialismus". Pro atmosféru kodaňského klimatického karnevalu svědčí to, že ještě v pondělí se mluvilo o deseti biliónech dolarů nutných na "boj proti klimatickým změnám" v příštích dvaceti letech, teď už je to dvanáct biliónů. Dva tisíce miliardový nárůst za pět dní, to je nárůst, jaký nečekal ani takový klimaskeptik, jako jsem já. Nesmyslnost celé věci dotvrzuje i ten fakt, že v současnosti se EU účastní na produkci světového objemu "skleníkových plynů" zhruba 10 procenty. Unie se zavázala, že v příštích deseti letech svůj podíl sníží o 20 procent. Na celkovém objemu plynů snížení tedy nebude vůbec znát, zato budou znát dopady nákladů takto doslova vyhozených do vzduchu.

Řešení nikoli "´klimatických změn", které jsou cyklický přírodní jev, člověkem neovlivnitelný, ale řešení reálného energetického problému jsou jenom nové technologie výroby a skladování elektrické energie. V nových technologiích je naše budoucnost a ty se prosadí bez kodaňských a jiných konferencí a bez dotací a podpor, protože budou výhodné.

Rakety do Polska
Poláci se dohodli s Američany na konkrétní vojenské spolupráci, která nevylučuje ani instalaci raket Patriot. V naší zemi, která je na cestě od socialismu k socialismu, je něco podobného nemyslitelné. S důsledky, nad nimiž budou bědovat příští generace - a jejich mluvčí budou opět vyhrávat předvčerejší bitvy a budou se kasat, jak oni by v tom roce 2010 zatočili s Paroubky a Zaorálky. Tak, jako dnes každý Pepa ví, jak by na místě prezidenta Beneše vyrazil v roce 1948 s Gottwaldem dveře.

Dopis čtenáře o IQ
Napsal mi pan V. ve zřejmé snaze mě usvědčit z hlouposti, že navýšení rozpočtu o 12 miliard je nepatrné procento rozpočtu a nehraje roli, což pochopí i ten, kdo "má IQ tykve". Ano, souhlasím, je to logika odpovídající IQ tykve. A ještě něco. Je to logika socialistická, velmi velkorysá k miliardám z cizího, k miliardám na dluh. Já bohužel funguju v prostředí soukromého podnikání, v prostředí tržním, a tady nikdo nemá ke státním miliardám přístup, všechno si musíme vydělat a počítáme každou korunu. Na tuto logiku ale asi nestačí ani břitký intelekt pana V.

Dárek na Vánoce? Kniha pro dospělé, kniha pro děti Ondřej Neff: Celebrity Co všechno lidé udělají, aby se vyšvihli na vrchol žebříčku slávy? Tuto otázku si musí položit spisovatel Karel Mareš a herečka Veronika Sekerová, když narazí při návštěvě Florencie na stopu příšerných mystérií, jež sahají až k počátku věků. Proti své vůli jsou vlečeni po schodišti děsu a objevují to, co bylo skryto po staletí. S výsledkem, který vede k odhalení toho nejstrašnějšího tajemství, toho, které oba skrývají ve své duši. Jejich průvodci je tucet nejslavnějších celebrit světa, Cindy Crawfordovou počínaje a Paul McCartneym konče. Je možné, aby se česká celebrita dostala tak vysoko, jako jsou oni? Ano. Za určitých okolností ano. Za jakých, to ani nechtějte vědět... Ondřej Neff přichází s novým románem. Tentokrát zavítal na pole čistého hororu, kam se dříve odvažoval jen zřídka. Jeho výprava do říše strachu však dozajista přesvědčí všechny příznivce tohoto žánru. Knihu si lze objednat s 20% slevou ZDE Jules Verne - Ondřej Neff: Tajuplný ostrov Ediční řada Jules Verne pro 21. století pokračuje dalším, již čtvrtým titulem, jenž znovu doprovázejí nádherné ilustrace a kvaše Zdeňka Buriana. Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství. Největší z nich se skrývá v hlubinách ostrova, v tajemných prostorách, které dokázal vypátrat jen ten, kdo prosvítil jasem svého génia hlubiny oceánů. Ano, řeč je o kapitánu Nemovi, hrdinovi románu Dvacet tisíc mil pod mořem a nepřímém hrdinovi i Tajuplného ostrova. Strhující román vychází v moderním převyprávění, určeném pro čtenáře jednadvacátého století. Spádný děj podepřený uměleckým mistrovstvím ilustrátora Zdeňka Buriana doslova vtáhne čtenáře do víru událostí a nedá mu vydechnout až do posledního poznání, že cesta za záhadami zdaleka nekončí poslední stránkou příběhu. Knihu si lze objednat s 20% slevou ZDE

JAK ŽIVOT JDE: Zima na krku, přivezou dřevo
Připouštím, že toto je historka již staršího data, zima už je opravdu na krku a dřevo máme na dvorku, naštípal jsem ho na polínka a spolu s Ljubu vyrovnal do přístřešku, kterému říkáme "hutong" - viděli jsme podobné stavbičky v Číně. Dřevo jsme objednali u firmy, která tady ve Zvoli házela letáčky do kastlíků. Navídka, sortiment, cena, dovoz, vše bylo sympatické. Takže jsme dřevo objednali. Schylovalo se k termínu.

Pak Ljubu zavolal pan Dřevovez, kdy má dřevo přivézt.
"No, to je celkem jedno," řekla Ljuba. "Manžel je pořád doma, je v rekonvalescenci."
"No," pravil pan Dřevovez opatrně, "ale kdy budete vy doma?"
"Manžel dřevo převezme," ujistila ho. "A zaplatí," dodala, aby bylo jasno.
"Víte, ale já bych ho přece jen raději přivezl, až budete vy doma."
Nepomyslel jsem si ani na pikosekundu, že v tom byl nějaký romantický podtext. Jen hodně životní zkušenosti.
Takže dřevo přivezl, když Ljuba byla doma a vše se odbylo tak, jak si pan Dřevořez přál, v klidu a bez následných řečí.