 |
Překvapení se nekonalo. Víkendový kongres ODS potvrdil pozici Mirka Topolánka v čele strany, pokusy o změnu kongresu na kongres volební vyzněly naprázdno. Topolánek znamená pro ODS malou domů. Sice je tak trochu k ničemu, ale už ho známe a víme co od něho čekat. Topolánka podpořila i pražská ODS. To má samozřejmě svoji logiku - pánům Jančíkům se samozřejmě žádná změna nehodí doslova do jejich krámu.
Stejně opatrnicky zametli delegáti dokument Vize 2020, v němž měla ODS vyjádřit, co vlastně chce v příštích deseti letech vykonat. Ono je to celkem logické, že žádný dokument tohoto typu není a nebude u lidí tvořící jádro strany populární.
Jejich vize je jasná: zůstat tam kde jsou. Nejsilnější nebo druhá nejsilnější politická strana, to znamená bezprostřední blízkost toků peněz. T je jediné co ty lidi zajímá. Nějaká "vize" může vést jen k nepříjemnostem. Lidi se budou ptát a lidi si budou pamatovat, co bylo řešeno v roce 2009 a nesplněno v roce 2015, dejte pokoj s vizemi.
Topolánek se pokusil udělat ve straně pořádek - aby napříště nebylo možné dobrat se k pákám stranické moci nákupem černých duší. To se samozřejmě nelíbí těm stranickým bossům, kteří na téhle praktice postavili svoji moc a zajistili si přístup ke státním zakázkám. O černých duších se na kongresu dokonce jednalo za zavřenými dveřmi,. Jednalo a dojednalo se... že se bude jednat. ODS nadále zůstává "stranou pinglů a stavebních firem".
Stoupenec liberální politiky by měl plné právo si nad výsledky nevýsledky kongresu v hotelu Clarion ve Vysočanech zoufat.
Naštěstí má alternativu: volit TOP 09.
Zaorálek nezklamal
Na kongresu ODS samozřejmě zazněly i rozumné a konstruktivní hlasy. "Závislost na Rusku je pro nás hrozbou aktuální," uvedl Topolánek. "Dosavadní přístup nové americké administrativy, která více sází na vztahy s Ruskem a Asií, je pro nás nebezpečný," uvedl. Podobně hovořil i Alexandr Vondra. Citujme: "Prezident Obama hodně mluví, ale málo vede, a nedrží slovo, jak jsme poznali nedávno my s radarem a jak naposledy poznali Němci s Opelem," uvedl Vondra. Podle něj lze mít ještě větší obavy z toho, že se Rusko znovu tlačí do Evropy. No a budoucí ministr zahraničí, sociální demokrat Zaorálek nezklamal. Označil tyto názory za studenoválečnické. Vysloužil si za to v Moskvě čárku do bílého notýsku.
|
JAK ŽIVOT JDE: Po dlouhé době v kině
V sobotu jsme byli s Ljubou po dlouhé době v kině - na Tarantinově Hanebných parchantech. Je to film tarantinovsky šílený, fikce ve stylu bylo nebylo v okupované Francii, volná fantazie, ve které je dovoleno všechno, především pak dokonaný atentát na Hitlera a celou jeho smečku. No, kolik zcela fantastických filmů dokázali na okupační téma vytvořit Francouzi, kteří se ve skutečnosti před Hitlerem podělali, nechali se porazit a ještě po válce se doslova desítky let hádali, jestli měl de Gaulle právo proti Hitlerovi bojovat, a jestli ten Pétain nebyl vlastně otec vlasti.
Tarantino je bezesporu geniální režisér a jeho schopnost budovat dramatickou scénu třeba i na malém prostoru by se měla vyučovat na našem FAMU jako povinný předmět. Zatímco v českém filmu nesmí scéna trvat déle než minutu, protože jinak by se profláklo, že je to všechno nesmysl a faleš, tady sledujeme mistrovskou souhru herců, schopných vytvářet a upevňovat a hrotit vztahy v jednom dlouhém kontinuálním ději: teď mám na mysli především tragickou scénu konspirační schůzky v suterénní hospodě, kde Němci oslavují narození synka jednoho z nich. Třebaže je to scéna pro samotný vývoj děje nepříliš důležitá, nebo přinejmenším nikoli klíčově důležitá, je to jedna z nejlépe vybudovaných situací v celém příběhu.
Takže nelámu nad kinem hůl. Zase půjdu. Až Tarantino něco natočí.