V souvislosti s nominací eurokomisaře se teď opřel o Zelené. Tahle strana prohrála ( po právu), promrhala důvěru uměle vyhnanou agenturami pro výzkum veřejného mínění, nikdy nedosáhla předvídaných procent a pak po kotrmelcích, které naopak předvídatelné- a předvídané na př. zde na Neviditelném psu - byly, propadla do sféry které jí náleží, tedy někde na hranici plus mínus 3%. Ale každý hlásek je Paroubkovi dobrý.
Takže je opravdu hodno drzosti tohoto člověka, že on, velmistr ve věrolomnosti a krátkozraké bezzásadovosti, že vyčítá zeleným jakýsi obrat v názoru. Tyto věty by měly svědčit o mělkosti rozumu pana Paroubka, především proto, že byl ochoten něco podobného zveřejnit. Čtěte a žasněte:
"Dnes ráno jsem však obdržel SMS, ve které mi bylo Ondřejem Liškou sděleno, že tato dohoda padá. Bylo mi jasné, že Vladimír Špidla bez "zelených" hlasů mezi ministry dostatečnou důvěru nedostane a byl jsem proto donucen jednat o kompromisu s ODS, se kterou jsme se dohodli právě na Štefanu Fülem. Teprve když se tuto skutečnost dozvěděla Strana zelených, avizovala mi jen pár minut před jednáním vlády, že se opět přiklonili k Vladimíru Špidlovi. Jak bych mohl po tom všem takovému slovu věřit? A mám právo shodit věrolomně již dohodnuté řešení, přičemž poté co bych zrušil dané slovo, by Zelení nemuseli dodržet to své?"
Kdo je ochoten podporovat toho je rozumu mdlého. Je nepochopitelné, že vedení seriózní politické strany TOTO snáší. V komunistické věrchušce padaly hlavy za menší projevy slabomyslnosti, než jaké Paroubek projevuje dnes a denně. Ve svém dopise Paroubek píše:
No a pikantérie na konec.
"Chci Vás však ujistit, že ČSSD i já osobně s Vladimírem Špidlou, který prokázal v pozici eurokomisaře své odborné i morální kvality, nadále počítáme a byl bych velmi rád, kdyby se aktivně zapojil do domácí politiky a za rok například kandidoval do Senátu.
Co kdyby se Vladimír Špidla zapojil do politiky aktivně, a toho hloupého hulváta z čela tradiční demokratické liberální politické strany prostě vykopal? To by bylo radosti, to by bylo hlasů!
JAK ŽIVOT JDE: Včera výročí, dnes výročí
Operovali mě ve čtvrtek, pátek jsem proležel na Jednotce intenzivní péče a už v sobotu mi vrazili berle podpažďáky a následujícího dne, v sobotu, berle francouzské. Bral jsem to od začátku jako sportovní výkon. Paní rehabilitační mě učila berlit:
"Nejdřív zdravá noha, pak nemocná noha. Zdravá noha, nemocná noha."
Moc jsem toho zatím o tom svém berlení nenapsal, ono taky těch zážitků moc není. Ale bude přibývat, slibuji.
Včera jsem si tu pochvaloval, že je to čtyři týdny,kdy mě přijali v Motole a dnes je to čtyři týdny, kdy do mne docent Landor vrazil kudlu a vydoloval ze mě zhyndrovaný kyčel a nahradil ho titan - keramickou endoprotézou, čímž mě povýšil do stavu kyborgů. Kdo četl něco z mé arkadské série, jsem nyní blíže k Dědkovi Čuchákovi než ke Kubovi Nedomému.
"Ne!" řval jsem. "Žádná nemocná noha ale opravená noha."
Nejlíp to vymyslela Ljuba: stará noha, nová noha.
A při tom zůstalo. Stará noha, nová noha, střídají se a jde jim to den ode dne rychleji.