Ve Svatošově galerii v Budějovické ulici 55 na Praze 4 (ze stanice metra Kačerov pěšky cca 5 minut dolů směr Krč) můžete shlédnout výstavu mých obrazů na téma Jules Verne, některé z nich jsou na webové galerii zde.
Včerejší Respekt se podivuje, proč je kolem Lisabonské smlouvy u nás ticho po pěšině. Ono je to vcelku v pořádku, že je ticho po pěšině. Klaus se dopustil nehorázné populistické svévole, nicméně na pozadí jedná ústavní soud. Nezbývá než čekat, zdali ústavní soud rozhodne v souladu se svým původním rozhodnutím, anebo udělá kotrmelec a rozhodne proti němu. Pokud rozhodne v souladu, což se dá spíše čekat, pak bude Klaus pod tlakem - nikoli "Bruselu", ale vlastní povinnosti ústavního činitele. Jeho soukromý názor bude stát proti rozhodnutí obou komor parlamentu a rozhodnutí ústavního soudu. V každém případě je situace zralá na podání ústavní stížnosti proti prezidentovu chování a jeho abdikace je jediné pro něho důstojné řešení. Precedent tady už je, abdikoval svého času Václav Havel, když usoudil, že nemůže nadále vykonávat úřad hlavy státu ochromeného slovenským nacionalismem.
JAK ŽIVOT JDE: Jsem už zase zpátky
Abych byl konkrétnější, rehabilitační sestra paní Šimková mě už ve špitále krásně rozchodila, takže včera, když mě syn David z Motola přivezl, společně s Iris jsme u nás v satelitu obešli blok a k večeru, když se Ljuba vrátila ze Strašnického divadla ze zkoušky, jsme obešli dokonce dva bloky! Na vycházku do lesa jen mlsně pomýšlím, zítra to nebude, pozítří asi taky ne, ale popozítří...
Včera jsem se vrátil z Motolské nemocnice, kde mi pan docent Landor na První ortopedické vyměnil pravý ykčelní kloub. Tady, pravý kostěný za nepravý umělý, leč nadále pravý, takže dochází ke zvláštnosti, že pravý je nepravý. Nicméně funguje a za pomoci dvojice berlí, pardon, francouzských holí se dokáži přesunout z místa A na místo B za předpokladu, že nebudou od sebe moc vzdálené.
Kdo ví?
Na fotce je se mnou Dominka, přivezl ji David a ona mi namalovala obrázek.