Socdemácké hospodářství
Tentokrát žádná globální čísla, jde o "mikroproblém".
Bydlím ve středočeském kraji, který patří MUDr Davidovi Rathovi. Ten oznámil, že žáci mají nárok na jízdenky zdarma. Odhlédněme od výchovného efektu: mládež se učí, že je "něco zdarma", je navykána na "něco zdarma", aby se stala závislou na toho, kdo ono "zdarma" poskytuje. Kdyby MUDr Rath rozdával dětem před školou jointy s marjánou, nadělal by menší škodu. Ale dále: Kraj získal tyto peníze převodem z balíčku pro zdravotnictví a v tuto chvíli finance postačují na dobu do konce roku 2009, koncepce / nekoncepce nepočítá s pokračováním v příštím roce. Tak se zamýšlím, nekryje se náhodou toto období s předvolebním získáváním voličů? A po volbách - děj se vůle...

Takhle to funguje. Bohužel to ale opravdu funguje. Nestydatá politická skupina se vrhne na veřejné peníze a začne je bezuzdně rozdávat, čímž si zajistí oblibu těch, kdo ji udrží při moci. Že "voliči" získají desetikoruny , kdežto "zájmové skupiny" miliardy, to nikoho nezajímá.

No a do toho přichází zpráva STEM, že sněmovní většinu by nyní získala ČSSD s komunisty, případně s dvojicí menších stran KDU-ČSL a TOP 09.

Program ODS
Občanští demokraté přišli s volebním programem. Dá se charakterizovat takto:

Budeme taky rozdávat, ale míň.
Takže - taky dostanou hlasy, ale míň.

Takže TOP 09 jako jediná přichází se seriózním programem pro dobu krize - je třeba utáhnout opasky a začít řádně hospodařit. Jestli se s tímto programem dostane do sněmovny, bude to druhý potěšující zázrak v české politice od doby, kdy voliči ze sněmovny vymetli Sládkovy republikány. Pikantní ale bude, jestli se TOP 09 přilepí v Paroubkově výprodeji státu.

JAK ŽIVOT JDE: Brýle neztratky
Víkend přinesl mnohé atrakce, začalo to už v pátek, kdy jsem s naší školičkou Idifu byl v Modřanech fotit veleohňostroj pořádaný na závodišti v Chuchli. Ovšem, hlavní atrakcí bylo uklízení v garáži. Koupili jsme si nové police v IKEA a teď je tam v té garáži pořádek, jaký tam nebyl nikdy. A věřím že zůstane zachován, ehm, ehm.
V průběhu úklidu se přišlo na mnoho zajímavých věcí. Ljuba mi našla moje brýle neztratky. Jsou to brýle, které jsem si koupil minimálně před deseti lety v Salon en Provence, když jsem tam na municiálním koupališti zapomněl ty svoje původní. Není na pohled hnusnějších brýlí než tyto, je to oklivé kačátko mezi brýlemi - jiné tam tenkrát neměli, na výběr měli jen toto ošklivé kačátko.
Odbočka: kdyby to bylo ošklivé kačátko bezi brýlemi, dalo by se čekat, že z nich po čase vyroste astronomický dalekohled. Ale za deset let se to nestane a asi už nestane.
Tyhle brýle neztratky jsem ztratil a vždy opět nalezl snad dvacetkrát. A vždy si vzpomenu na půvabnou knížku, kterou jsem v dětství četl. Jmenovala se Můj přítel pan Prchlík a napsal ji John Haldane. Psalo se v ní mimo jiné o víle, která vedla obchod s podivnostmi, například s manžetovými knoflíky, které nešly ztratit. Teď, když píši tuhle glosičku, jsem si Haldaneho vygooglil. No a vida, on to byl významný britský genetik, scifisty zaujme, že to byl oponent C.S.Lewise, a naopak byl ideově blízký H.G.Wellsovi a Olafovi Stapledonovi. V originále se ta jeho knížka jmenuje My Friend Mr Leakey - a je to jedna z nejmilejších knih, jaké jsem kdy četl.
Jsem zvědav, kdy opět ztratím a kdy zase najdu brýle neztratky....
Zde připomenu, že jsem jednou za kuriózních okolností taky našel jedny brýle neztratky: ležely tři roky v kompostu, při hnojení zahrady jsem je našel, omyl, nasadil a pak jsem pálil oheň, sklonil jsem se nad oharky a spadly mi z nosu a uhořely.
Ne každá pohádka dobře skončí.