2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 13.4. 2004,
  • Organizace pro prosazování lidských práv apelují na Václava Klause, aby za své nadcházející návštěvy Číny podpořil tamní politické vězně
  • 700 odborníků z ciziny přijme v dohledné době Česká republika v rámci projektu na získávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí
  • V úterý bude Bezpečnostní rada státu jednat o terorismu
  • Na Lidické boudě policie zatkla dva pingly, kteří tam prodávali turistům hašiš, jednoho lapli, když ujížděl po sjezdovce na snowboardu s batohem plným drogy
  • V neděli ráno spadlo ultralehké letadlo na Berounsku, poblíž obce Kotopety
  • Počasí v Praze: V sobotu dopoledne chladno, odpoledne hezky, v neděli bylo hezky až večer, kdežto v pondělí začalo hezké počasí už ráno

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kulhající internet
    Jako smutnou sklizeň ostudné setby musíme vnímat zjištění, že jsme v zavádění vysokorychlostního internetu na posledním místě v seznamu zemí vstupujících do Evropské unie - spolu se Slovenskem. Dá se vystopovat i politická odpovědnost za tento stav - ruku v ruce za něj mohou ČSSD a ODS, které držely ochrannou ruku nad Telecomem v době opoziční smlouvy a brutální silou prosadily telekomunikační zákon, který zdržel rozvoj konkurenčního prostředí v zemi. No a samozřejmě to nejčernější semínko byl způsob privatizace části Telecomu za podmínek, které nebyly nikdy uspokojivě vyjasněny. Nemá ale smysl dnes rekriminovat minulost. Doba se změnila. Telecomu teče do bot v oblasti telefonie po pevné síti a rozumně vsází na rozvoj vysokorychlostního internetu, najmě tedy technologie ADSL. Má v současné době 20 tisíc zákazníků - nicméně vysokorychlostní internet poskytují i provozovatelé kabelových televizí. Zdaleka ne veškerá vina leží na Telecomu. Ten zavedl do mnoha míst optické kabely, a je i na místních samosprávách, aby se zprovoznily pro vysokorychlostní internet.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - dvakrát po japonsku
    Samuraj je film japonský, Ztraceno v překladu se v Japonsku, převážně v Tokiu odehrává. Žánrově jsou to filmy odlišné - jen mě hned nenapadá vhodné přirovnání. Posuďte sami.

    Ztraceno v překladu je film Sofie Coppolové s Billem Murrayem (mám rád jeho film Na Hromnice o den více) a Annou Faris. Reklamní slogan udává, že jde o drama, komedii a romanci. Nevím kde vzali to drama. Komedie? Je tam několik dobrých, dokonce velmi dobrých komediálních momentů. Murray hraje kdysi významného herce, který za dva milióny dolarů natáčí v Tokiu reklamu na whisky Santori. Pár epizod v hotelu, scéna z natáčení reklamy, z focení a scéna z jeho vystupování v televizní show, to jsou komediální skeče prvotřídní kvality a kdyby se Coppolová usadila v tomto žánru, brzy by zasvítila jako hvězda. Bohužel jich je tam málo. Film je "o něčem jiném" - o tom, že odkvetlý herec Bob se nudí v hotelu a v témž hotelu se nudí mladá krásná Charlotta. Bohužel spolu s nimi se v hotelu nudí i divák. Málokdy se stává, že by diváci odcházeli z kina, kde lístek stojí 150 babek - a tady jsem to viděl na vlastní oči. Že jsem neodešel taky? Milosrdný spáneček mě zachránil, jako naposledy v druhém díle Pána prstenů. Na některé filmy bych radil polštářek sebou - Ztraceno v překladu patří mezi ně.

    Samuraj (neplést s Posledním samurajem) je dílo režiséra Takeshi Kitana. Hleděl jsem na něj poněkud nevěřícně - dokonce mě napadlo, jestli to není obdoba našeho Mazaného Filipa. Kdybych byl Japonec a viděl v životě jen půl tuctu gangsterek, napadlo by mě snad, že je Mazaný Filip jen parodická variace na dané téma? Asi bych zíral s otevřenou hubou, jako zírá našinec na vodopády krve v Samurajovi. Nebo spíš na gejzíry, protože zde krev zpravidla stříká zdola nahoru, jako když funí velryba. Děj je v podstatě prostý. Slepý masér Zatoichi je neporazitelný šermíř a sám samojediný během filmu dá vydělat přinejmenším pěti pohřebním ústavům, takže takový chlapík ve městě dá funerálnímu byznysu pěkný rozkvět, skoro takový, jako morová rána. K ruce má dvojici sourozenců, kteří prahnou po pomstě za zavražděné rodiče - a proti němu stojí superšermíř Hattori, potulný samuraj bez pána (rónin), který se nechá najmout gangstery, aby získal peníze pro smrtelně nemocnou manželku v naději, že ji nechá vyléčit.
    V recenzích srovnávají tento film s Kill Billem - a vychází jim to srovnání v neprospěch Tarantina. Že by se báli, že je kousne stříbrný lev z Benátek do hýždí? Tarantinův film je bravurní, ironický, a Uma Thurmanová má aspoň pořád otevřené oči, kdežto Takeshi Kitano se musel po většinu filmu pohybovat po place opravdu naslepo. Ale nenechte se odradit, stojí za to na ten film jít. Polštářek nebudete potřebovat, spaní na vás nepřijde. Pokud ale budete sedět v řadě od čísla deset dopředu, vezměte si pláštěnku, abyste nebyli od krve.

    PSÍ PŘÍHODY: Zlobivý pejsek v botanické zahradě
    V neděli jsem byl s oběma Vločkami v botanické zahradě v Tróji. Šogo i Bart zůstali doma. Zlobivého pejska dodal někdo jiný.
    Byl to černý kokr - kokříci jsou známí šuspajtlové! Tenhle se choval způsobně, zmátl tím svého pána a dostal svobodu z vodítka. No a v japonské sekci zahrady se vrhnul do rybníčku (kokříci jsou známí plavci a milují vodní nádrže). Je to samozřejmě rybníček umělý, jeho břehy jsou utěsněné umělohmotnou fólií, takže to kokříkovi strašně klouzalo a nemohl ven. Pánovi to bylo strašně trapné a pokoušel se ho vylovit a moc nechybělo a zahučel by tam za ním.
    Kolem chodili lidi a měli lynčerské oči: hle, zlosyn! O takových točí svoje záběry televize Nova! Nechal psa na volno a vůbec ho nezvládá! Fuj! Plivněme na něho! Ukažme prstem! My nemáme psa v rybníce a on jo! Že mu není hanba!
    Vše se to odehrávalo mlčky - tenhle druh lynčerů nemá zpravidla odvahu na to, aby nahlas nadával.
    Já vím - a nemusíte mi do komentářů psát, jaké jsem hovado: pes do rybníčka nepatří. Pes má být na vodítku, případně pes nemá v botanické zahradě co dělat.
    Ale v čas velikonoční je třeba si připomenout - kdo jsi bez viny, hoď kamenem...

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI