 |
Kolem výrazných osobností se občas formují politické subjekty. Pro příklad netřeba chodit daleko. I prezident republiky dal své jméno Straně Práv Občanů ZEMANOVCI. V doposud posledních volbách do parlamentu získala tato strana pěkných 18556 hlasů, což znamená 0,36 procenta. Jinou výraznou postavou je Václav Klaus mladší. Je dokonce poslancem, ovšem zvolen byl za ODS. Nyní je předsedou uskupení Trikolóra hnutí občanů. Nejeden komentátor při založení Trikolóry prorokoval potenciál do deseti procent. VKml sází na zdravý rozum a toho by v našem životě bylo setsakra zapotřebí. Přesto výzkumy ukazují, že Trikolóra dosahuje čtvrtiny očekávaného výsledku. Jaký úspěch tedy můžeme očekávat od formace, kterou hodlá sestavit Mikuláš Minář po odchodu ze spolku Milion chvilek pro demokracii?Pod jeho vedením se spolek transformoval z protestního podniku namířenému proti Andreji Babišovi (a poté stále rostoucímu počtu veřejně činných osob) do politického proudu: pod Minářovým vedením se snažil dotlačit partaje demobloku. Teď si Minář v rozhovoru s Hospodářskými novinami (zde) stěžuje: „My jsme lídrům opozice dali pódium, ptali jsme se jich na jejich vizi, kam zemi vést a jak chtějí oslovit voliče Andreje Babiše. A vůbec jsme nedostali odpověď.“ Nabízí tedy vizi svoji. Jaká je a co chce nabídnout? Citujme z téhož rozhovoru: „Pravý čas se o tom bavit ještě nenastal. Úvahy budou muset ještě chvíli, nejméně celý říjen, kvasit. A když se shodneme, že má smysl, aby něco nového vzniklo, vystoupíme s jasnou nabídkou.“ Budeme tedy bezdechu čekat do listopadu, možná do Vánoc, jakou bombu Mikuláš Minář vyrobí, aby rozmetal prohnilou politickou konstrukci našeho systému, aby pak v čele kohorty nových schopných lidí vybudoval stavbu novou. Kdopak to bude? Jedná s Janem Čižinským, to je ten kdo hledal tři tisíce dobrovolníků, aby lobovali mezi lidmi zklamanými politikou a proklamuje, že dělení na levici a pravici je přežitek. Mimochodem, ta aktivizace dobrovolníků není vůbec špatný nápad a kdyby se tomu Milion chvilek pro demokracii efektivně věnoval, možná by se Andreji Babišovi zapotily brejle. Teď se mohou brejle faktické i pomyslné potit leda předákům stran demobloku, zvláště pak těm, kterým drhne o záda pětiprocentní laťka volitelnosti. Mikuláš Minář bájí o tom, že mezi voliči ANO je třetina zklamaných a na ty že se obrátí. Kde jsou? Sotva byli na Letné, aby tam skandovali Pryč s Babišem. Možná někde jsou zalezlí. Možná se dají zlákat na kvásek, který se Minářovi během října podaří vykvasit.
Moc pravděpodobné to ale není.
|
|
Astronomicky ho máme na krku už týden, pořádně ale začal o víkendu. Napršelo u nás 53 mm za dva dny, to je rekord za – myslím – poslední rok, od doby, kdy jsem na zahradě instaloval plexisklový měřič srážek z IKEA. Normální déšť vydá obvykle do 5 mm a teď to bylo pětkrát víc!
Pejskové si odvykli na institut mytí tlapek. Máme v garáži nizounkou vaničku a kohoutek s teplou / studenou vodou. Gari vždycky statečně vstupovala do lázně a nechala se ošetřit. Tentokrát šla taky první, ale nasadila pasivní rezistenci, nechtěla ohýbat tlapky a dokonce zdrhla a musel jsem ji sprdnout. Pak už spolupracovala a zadní tlapky nabízela skoro ochotně. Bylo toho zapotřebí, bříško měla zabahněné až běda. Zato Nora, tradičně ke sprchování obezřetná a tradičně zprasená, byla při prvním podzimním sprchování iniciativní, spolupracující a vcelku čistá. Vše se mění. Panta rhei, řekl Herakleitos s Efezu. Určitě tím myslel i psy.
