Co kdyby se nákaza explozivně vrátila?
Vyloučené to není. Vláda se ani v tomto případě neodváží šlápnout na brzdu tak razantně, jako to udělala v březnový pátek třináctého. Spíš by se situace řešila podle litovelského receptu, soustředěním na napadenou oblast, kde se epidemie rozhořela. Nouzový stav o půlnoci skončil, ale nenastala ta správná chvíle na pálení roušek. Ještě dlouho je budeme nosit při vstupu do veřejných prostor a dopravních prostředků. Dá se čekat, že se stanou součástí naší kultury, jako je to v Asii. Nebude to muset být zrovna covid, ale i takzvaně obyčejná chřipka dovede zabíjet a rouška riziko nákazy snižuje. Oni by ty roušky Asiaté zbůhdarma nenosili.
Budeme sledovat důsledky ekonomické a politické. Ekonomika dostala ránou a celá odvětví ránu smrtelnou – turismus, pohostinství. Celá Evropa se snaží rány zacelit, Chorvati zvou k moři, na pláže do plexisklových kukaní. To bude zajímavá podívaná.
A politické důsledky u nás? ANO si polepšilo, ale čas pracuje proti. Pozoruhodná je pozice sociálních demokratů. Že si těmi červenými svetry nepomohli, to je překvapení koronavirového jara. Jsou tu náznaky, že by nejvíc profitovat mohli Piráti. Pokud se to potvrdí, pak bude čas na povzdech, že se v téhle zemi může stát opravdu všechno.
Nora je celá nesvá, ba zoufalá. Vycítila, že se jede ven! Vskutku jedu něco pracovního vyřídit do Severních Čech, Ljuba jede se mnou a bereme pejsky s sebou. Ale vysvětlete to Noře! Nepřestane se klepat, dokud ji neposadíme do auta. Kdežto Gari? Té je všechno jedno. Kdybychom ji dali do útulku, ani by nemrkla a už by se sháněla, kde by se dalo něco urvat k žrádlu. Záviděníhodná povaha.
Nejvíc se ale klepu já. Ne kvůli cestě, ta bude krátká, prakticky na otočku. Ale vidina malování je čím dál zřetelnější...