Nyní následuje ironický text.
Starosta Prahy 6, proslulý svým statečným bojem s ruskou Říší, momentálně v úkrytu pod dohledem policie z obavy před posprejováním jedovatým ricinem z pumpičky kufříkového agenta Čeky (nebo jaxe to dnes jmenuje, FSB nebo tak nějak, ale je to furt totéž), čelí novému útoku. Proruské desinformační médium Aktuálně.cz na něho vybalilo fake news, že radnice jím vedená zaplatila 340 tisíc za dva právní posudky, které sice existují, ale jenom díky internetu, z něhož měly být z větší části opsány. Soudnému čtenáři musí být jasné, že jde o dílo putinovských trollů. Tak statečný bojovník by přece nepřihrál jen tak mírnyx dýrnix kšeft svému spolužákovi. O jeho odvolání se přimlouvá putinovská agentura Ruska v naší zemi, totiž politická strana Pirátů.
Je to věru odporný útok. Jak asi musí být těm čackým policistům, když z dlouhé chvíle čtou zpravodajství a z něho se dozvědí, koho vlastně chrání? Možná dokonce, že se jim chvějí prsty a mají chuť ho chytit za límec a strčit do antona, a jelikož to mohou národnímu hrdinovi udělat, prožívají trauma. Bude třeba psychoterapeutického zásahu. A vůbec, zásahu.
Otázka ryze praktická
Dopoledne jsem zaslechl v rádiu debatu: přel se epidemiolog Rostislav Maďar, jeho oponentka byla bezpochyby lékařka, jméno mi uniklo a na jménech tu nesejde. Jádro sporu bylo kolem účinnosti roušek. Že ty roušky jsou zásadně užitečné, to je názor dr. Maďara. Oponentka tvrdila opak. Na té debatě není mnoho zajímavého, je to dokonce i jádro politického sporu. Ty roušky že jsou jen viditelný projev buzerace páchané vševládným státem na občanovi pod záminkou ochrany před fiktivní, mediálně vyvolanou panikou z neexistující nákazy.
Takže ta otázka. Dokážeme běhat po měsíčním povrchu a umíme zvážit atom a je nám zřejmý citový život ploštice, tedy věda umí zjistit a ověřit všechno. Copak sakra a hýml se nemůže udělat pokus, který by jednoznačně a prokazatelně ověřil, do jaké míry roušky omezují šíření kapének v lidském dechu?
Kdyby tu takový jasný důkaz byl, pak by nebylo o čem diskutovat. Proč takový pokus není, a pokud byl (předpokládám, že ano, to přece musí napadnout každého), proč se výsledku argumentačně nepoužívá, ať už dopadl jakkoli?
Nora měla v noci na včerejšek bolení a vyhnalo ji to na zahradu – nejdřív v prvním kole za mé asistence, druhému kolu asistovala Ljuba. Ani jedno, ani druhé kolo nebylo nic pěkného na koukání. Zkrátka, dospělo to k léčbě a léčba byla stejná, jakou jsem coby chlapeček podstupoval já, když jsem měl bolení. Maminka naordinovala černé uhlí.
Černé neboli živočišné uhlí je podáváno v tabletkách. Ty jsou v podstatě stejně velké jako granule. Ljuba tedy vpravila tři tabletky živočišného uhlí Noře do misky s granulemi. Jak dlouho to trvalo, co myslíte, než Nora vypreparovala tabletky a vyhodila je ven? Ano, uhádli jste. Pod pět vteřin. Ale na druhý pokus se to podařilo a dnešní noc byla bezboleňová. Co fungovalo na mě, funguje i na Noru. Máme mnoho společného, občas to bolení.