Panika má celosvětové důsledky. Pečlivě sleduji všechno, co se týká fotografování a fotoaparátů. Ať otevřu kteroukoli webovou stránku kteréhokoli asijského výrobce (a v podstatě jiní nejsou), v záhlaví je omluva, že se dodávky zpozdí v souvislosti s koronovirem. Firma Canon zavřela na čtrnáct dní čtyři své výrobny v Japonsku. Apple hlásí, že kvůli výpadkům v Číně nenaplní kvóty. A tak dál. Tady končí legrace, doslova miliardy vyletí komínem a budou někde chybět.
Jsou i komické momenty.
Vláda, zřejmě každá, ale nás zajímá ta naše, na jedné straně varuje před panikou, na druhé straně vyhlašuje opatření, která paniku podporují. Soutěž v biatlonu se konat bude, ale bez diváků. Holt kdyby se konala s diváky a někdo se tam nakazil, média by sežrala ministra zdravotnictví. Kolik se tam nakazí obyčejnou chřipkou? Žádný, protože to bude bez diváků. Zájemce o chřipku musí jít na fotbal. Kdyby ministr zdravotnictví zakázal diváky na fotbale, média by ho sežrala.
Z toho plyne poučení pro vládu: jednej tak, abys vyvolával dojem učinění opatření a aby tě média nesežrala. Hepčí! A ať slouží.