; The Hyena

2020
leden 2. patagonská pauza 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
únor 1.-2. 3. 4. 5. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 21.-22. 23. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
duben 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 25. 28. 29. 30.
květen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
červen 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30.
červenec 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
srpen 1.-2. 3. 4. 5. 6. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30. 31.
září 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18.



(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 17.2.2020 počítadlo.abz.cz
  • V Británii udeřila bouře Dennis, povodně hrozí i ve Francii
  • Koronavirus má první oběť mimo Asii, nakažených přibývá
  • Na americkou ambasádu v Bagdádu opět dopadaly rakety
  • Zbrojaři vyčítají Petříčkovi, že Česko vyklízí pole konkurenci
  • ČSSD bude podle Chvojky chtít růst důchodů o 1000 korun
  • Maláčová chce nastavit systémovou sociální práci v obcích
  • Pět Čechů, již přijeli z Číny, je i podle druhého testu zdrávo
  • Lidé se rozloučili s filozofem a ekologem Kohákem
  • Počasí v Praze: oblačno, až 13°C

    
 border=
    Zlato z olova
    Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová má nepochybně pravdu, že se nelze smířit s faktem, že sedmnáct procent lidí v této zemi nemá ukončené základní vzdělání, protože prostě do školy chodili liknavě. Nemá pravdu v tom, že se s tím v minulosti nic nedělalo. Je to problém dá se říci prastarý.

    Mohu přispět osobní vzpomínkou. Do druhé třídy obecné jsem chodil ve Slapech, v roce 1953. Paní učitelka nám přivedla nového spolužáka. Byl to malý cikánek, jméno si nepamatuju. Byl fajn, byla s ním legrace, jenom nás všechny udivoval, jak naprosto a neoblomě na školu kašlal. Nakonec přestal do školy chodit.

    To je prostě ten odvěký problém, že sázka na vzdělání je běh na dlouhou trať. Lidé na dně sociální pasti jsou zvyklí uvažovat ze dne na den a k dlouhodobé investici, a vzdělání není nic jiného, nemají důvěru. Není tedy divu, že své děti ke školní docházce nevedou. Oni sami ji nemají, proč by ji tedy měli vnucovat dětem, když nepřináší žádný okamžitý užitek?

    Ministryně Maláčová má nápad sebrat rodičům systematických záškoláků peníze. Je to z její strany trochu překvapující. Podobných nápadů bylo v minulosti mnoho. Jistě má na ministerstvu dost poradců, kteří se v problematice vyloučených komunit vyznají a jisté ji informovali o předchozích neúspěšných pokusech.

    Třeba tato grémia moudrých už přišla na ten správný lék. Třeba ty předchozí projekty tohoto typu ztroskotaly kvůli nedůslednosti. Třeba se to tentokrát povede.

    Naděje umírá poslední, tohle věděli alchymisté, když se pokoušeli udělat z olovo zlato. Ti před nimi neuspěli, snad se to tentokrát podaří.

    Bylo by dobré, kdyby se to povedlo. Ale důvodů k víře v úspěch věru není noho, přinejmenším ministryně Maláčová je nedokázala veřejnosti vykomunikovat, jak se dnes pěkně říká.

    
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
    
 border=
    Výhled na Třeštibok
    Je to moc pěkné místo. Na pravém břehu Sázavy, kousek před Pikovicemi, vede od Petrova k Bohulibům cesta, nejdřív lesem a pak po hraně skalnatého srázu spadajícího do sázavského údolí. Je to pěkný okruh asi čtyřkilometrový, rádi tudy občas s Ljubou a pejsky chodíme.

    Nora se drží na stezce, Gari zkoumá skaliska víc než je zdrávo, ale dá si říct. Přímo na Třeštiboku je vyhlídka, je odtud vidět i trať Posázavského pacifiku. Vzpomínám, jak jsme tam jednou přišli zrovna ve chvíli, kdy dole jel vláček kolejáček. Stál tam pán a fotil si ho.

    Poznamenal jsem, že měl štěstí, že zrovna jel ten vlak.

    “To nebylo štěstí,“ řekl ten pán. „Fotím ho každý den. Už čtyřicet let.“

    „Pána jsme nepotkali nikdy před tím, nikdy potom, snad to byl pan Zababa, čtenáři Neumanových Pohádek o mašinkách vědí, o koho jde.

    Jenom jsme slyšeli hukot motoru a klapot kolejí. Jenže jel na druhou stranu, z dohledu, směrem ke Kamennému Přívozu.

    Štěstí jsme přece měli. Bylo tam moc hezky a měli jsme všichni čtyři pohodu. Co víc si přát?