![]() |
Střední Evropa jako takřka celek se vymezuje proti snahám nechat dveře do Evropy pod nejrůznějšími záminkami otevřené a tvářit se při tom, že je všechno v pořádku.
Odpor Středoevropanů má další dopady dovnitř Unie. Roste napětí mezi Francií a Itálií. Francie má v restriktivní policie bohaté zkušenosti v minulosti a její protiimigrační opatření jsou dalekosáhlá. Italové odklonili pašerácké proudy více na západ a ty teď směřují ke Španělsku. Je ale otázka, jak dlouho to budou Španělé snášet, než dojde k posunům na jejich politické scéně. Ta situace si skutečně žádá evropské řešení. Ovšem ne takové, jaké odmítá Rakousko coby momentálně mluvčí i dalších středoevropských zemí.
Není totiž pravda, že celosvětové řešení sociálních problémů spočívá v masivním stěhování do zemí, které jsou na tom ekonomicky lépe. To může mít jen jediný následek, že se tyto země přestanou mít ekonomicky lépe, že přestanou fungovat a to vyvolá napětí, střety a následně extremismus. Kam vedou utopické experimenty, vidíme v těchto dnech ve Francii. To je předobraz Evropy za pět, za deset let, pokud nenastoupí jinou cestu.
Rakouský postoj je podnět k tomu, aby to udělala.
Co se učí děti
Nedávná zpráva BIS varuje před mnohými riziky přicházejícími z Ruska a Číny. Mluvčí tajné služby Štícha sdělil tisku, že problematická je i školní výuka, která bazíruje na adoraci národního obrození a panslovanském mýtu. Nuže, o panslovanském mýtu jsem neslyšel. Pokud jde o národní obrození, toto tvrzení zapadá do souvislosti s tezemi o toxičnosti vlastenectví.
Ale pozor, komunistická indoktrinace v minulém režimu nepodporovala národní obrození. Zejména normalizační vymývárna mozků byla v tomto ohledu jednoznačná a když tenkrát Čs. televize točila seriál o F.L. Věkovi, bylo to vnímáno jako neslýchaně odvážný počin. Jak vidno, národní obrození už se dostává do hledáčku BIS. Možná se dočkáme druhého vyhnání Karla Havlíčka Borovského do Brixenu.
![]() |
![]() |
Obřad potkávání má svá pravidla. Hlavní potkávač je Gari. Vidí pejska a hned k němu běží a seznamuje se. Vrtí ocáskem, kroutí se, dává všemi prostředky najevo radost a ujišťuje, že od ní žádné nebezpečí nehrozí. Ani ji nenapadne, že by nebezpečí mohlo hrozit z druhé strany a pochybnosti v tomto směru do ní nevneslo ani několikateré pokousání. Nora přihlíží z dálky. Teprve když Gari cizince prověří, převezme iniciativu. Přiběhne, vrtí ocáskem , kroutí se, dává všemi prostředky najevo radost a ujišťuje, že od ní žádné nebezpečí nehrozí. Cizí pejsek je potěšen. A to naštve Gari a zařve na něho:
“To je moje kamarádka, jdi od ní!“
Načež jdou všichni svojí cestou.