Hra na zbabělce
Andrej Babiš se v televizi vyjádřil o Miroslavovi Pochem, že na ministerstvu zahraničí působí negativně. K tomu dodejme, že zahraniční agendu viditelně vede Babiš sám. Poche dělá na zamini politického náměstka a na Babišovu negaci reagoval slovy, že eventuální kritiku by měl vyslovit ministr vnitra. Ten žádný není, je jen předseda sociální demokracie Hamáček, ministr vnitra, na zamini ve volném čase zaskakující. Na Babišovu kritiku odmítlo reagovat. Opět se tu projevilo podvolení mstivému starci na Hradě, který není schopen zapomenout a odpustit, že Poche v poslední volbě podpořil Jiřího Drahoše. Je to všechno taková hanba, že se nedá slovy popsat.
S tou výhradou, že většinovému voliči je to jedno. Pocheho nezná, Hamáček je mu fuk a Babiše se Zemanem bude nadále volit, protože jsou to borci.
Preference ANO stoupají ke 30 procentům a na druhé místo povýšili Piráti, kteří předčili ODS. Je to hodně generační věc, upozorňují analytici – ANO preferují starší lidé a Piráty spíše mladší. Do sněmovny by se ale dostalo všech devět nyní zde fungujících stran. To se analýze vymyká.
9500 extremistů
V sobotu se v Saské Kamenici nadále konaly protesty reagující na nedávnou vraždu,podle všech známek loupežnou. Němečtí politici šmahem odsuzují extremisty. Kolik by se jich muselo sejít, aby to nebylo cosi krajního, aby to bylo většinové? A co se musí stát, aby pochopili, že protest se týká neschopnosti státu konat jako stát?
Ta destrukce důvěry je v jistém smyslu fascinující, ovšem citlivého člověka při tom pohledu bolí srdce.
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Milá návštěva
Zapršelo, chvála bohu! I teď prší, co tyto řádky píšu. Ráno musely Gari s Norou do sprchy a pak se praly o ručník, i to je součást rituálu, na který jsem si od jara odvykl. Občas mě napadlo, copak asi dělají mloci, které tu někdy po lesích vídáme? Na okraji Březové je studánka a tam mloci bydlí, teď v tom suchu studánka jen tak mhourá a po mlokovi ani stopa.
O to větší moje radost, když jsem jednoho v neděli ráno potkal, statného chlapíka, pochodoval mokrou trávou, velmi sebevědomě a přímočaře si to štrádoval za nějakým mločím cílem. Stačil jsme ho vyfotit, aby mi bylo uvěřeno.
Mloci jsou tu pořád, do mého zorného pole je to milá návštěva. Ve skutečnosti návštěva jsme já, on je v tom lese doma.
Nerušit, spěchám!