Tím to nekončí. Sociální demokracie vzkázala přes média, že jí do komunistické podpory nic není a že je to věc ANO a Andreje Babiše, aby ji dohodla. To je milá ukázka politické podlosti ve stylu, já nic, já muzikant. Do Lidového domu by měl někdo vzkázat, co se v Čechách odedávna říká: spolu chyceni, spolu pověšeni.
Do třetice všeho groteskního, státní zástupce Jaroslav Šaroch naznačil ve svém usnesení, že všechno může být ve věci Čapího hnízda jinak. Ono je jinak už teď, když týž Šaroch sprostil stíhání Jaroslava Faltýnka a spo, když byl ujistil sněmovnu, že pá Faltýnka vydat a že je pro to dost pádných policejních důkazů. Za čtvrt roku pádnost jaksi pozbyla pádnosti. Podle toho, co problesklo tiskem, může koroze pádnosti pokračovat, až tu pádnost docela rozloží.
Což je velmi pravděpodobné, neboť se za tři čtvrti roku nepodařilo dostat dotační skrumáž kolem jedné hospody před soud, kam patří, přičemž jedině soud může vynést rozsudek. Zatím tu soudí policisté a Lenka Zlámalová a to stačí, aby se rozklížila politická scéna a nejstarší česká politická strana se rozložila natolik, že se ocitá na okraji volební propasti.
Nedělejme si však iluze, pokud státní zástupce Šaroch čapiádu odpíská, nebude pokoj. Naopak. Tím se rozpadne do trosek zbytek důvěry v právní stát, v policii a státní zastupitelství. Proto je tolik třeba, aby se věc dostala k soudu a ten rozhodl nestranně – a před očima veřejnosti. Což se tedy opravdu neděje, ta chmurná groteska se odehrává za oponou a vidíme jen pitvorné stíny.
Pracoval jsem tak trochu do noci, jak jinak, vždyť byla neděle. Dílo dokonáno, jdu dolů a Ljuba a pejskové nikde. Aha, řekl jsem si, šla se s nimi projít. Je hezký večer, hřích zůstávat doma! No a protože byl dům prázdný, vrátil jsem se k počítači.
Za chvilku se Ljuba vrátila. Nora přiběhla ke mně do pracovny a brzy po ní přišla Ljuba.
“Kde máš Garinu?“ ptá se. Divím se, že nebyla s ní. Následuje zděšení. Letíme na zahradu, podívám se na ulici, ona, když proklouzne skrz vrátka, neuteče ale zevluje a čeká, až ji někdo pustí. Garina zmizela.
Nezmizela. Nebudu napínat. Vždyť už byla tma a chodí Klekánice a děťátka spinkají. Šla do pelíšku a tam usnula, zatímco my ji sháněli po všech čertech.