Koaliční smlouva snad v pátek
Předseda ANO Andrej Babiš navštívil prezidenta Miloše Zemana. Ve středu dopoledne by měla být ukončena debata mezi ANO a ČSSD o programovém prohlášení, návrh koaliční smlouvy už je snad hotov. Dokumentace by měla být kompletně hotova v pátek. Detaily zůstaly v mlhách, ví se o pěti křeslech pro sociální demokraty, zúčastnění předstírají, že se nemluvilo o jménech. Některá jména ale známe, totiž jména těch, kteří odcházejí, ať je to Martin Stropnický, kterému sklapla naděje na post ministra zahraničí a má odejít na ambasádu do Izraele a Robert Pelikán, který se počátkem dubna s hnutím ANO rozešel. On by stejně žádné křeslo nedostal, protože vydáním ruského hackera Nikulina zkřížil plány agenta Kremlu sídlícího na Hradě. Ten je v tomto ohledu nelítostný, osmého května například odmítl jmenovat generálem šéfa BIS Michala Koudelku. Vzhledem k tomu, že kancléř Vratislav Mynář prohlásil, že za odmítnutím není kauza novičok můžeme mít za jisté, že ta odmítnutím je kauza novičok. V pozadí se tetelí komunisté se svými sedmi podmínkami, za něž slepenec podpoří. Nejdůležitější je obecné referendum. Kdepak světová revoluce, kdepak diktatura proletariátu. Tato poctivá pátá kolona Ruska má dosažitelnější úkol, přispět k vylomení Česka ze spojeneckých svazků a dosáhnout odchod z EU a NATO. Pak už bude všechno snazší. Toto je ve hře a toto je třeba mít na zřeteli, když sledujeme vývoj událostí.
Demokratická opozice je bezmocná a jen přihlíží událostem. Zatímco komunisté mají svůj cíl jasně daný, její cíl je skromnější: prokázat v očích veřejnosti, jaký je ten Andrej Babiš darebák. Tomuto cíli je podřízeno vše. Bezmocnost prokázal předseda ODS Petr Fiala. Zveřejnil úvahu na téma, že nad Zemanem roztrubujícím státní tajemství do světa v zájmu Ruska zůstává rozum stát. Ale skutečnost je jiná. Rozum nezůstává stát, rozum to chápe: Zeman je loutka Kremlu, podporoval Trumpa, dokud si ti Kreml přál. Teď jenom zašel příliš daleko a ve prospěch Ruska překročil zákony. Ústavní žalobu proti prezidentovi může podat Senát se souhlasem poslanecké sněmovny. Místo plačtivého lamentování by měl pan Fiala přes senátory a poslance své strany takovou žalobu podnítit. Jenže s rukama jež sám sobě svázal si to nemůže dovolit.
Na okraj
Povídal se mezi lidmi za bývalého režimu takový vtip.
Husák telefonuje s Kremlem a soudruzi slyší, jak říká: „Ano… ano… ano… Ne.“ Pak zavěsí. Soudruzi se ptají:
„Jak to, že jste řekl ne, soudruhu generální tajemníku?“
„Oni se mě ptali, jestli jsem ožralej.“
Dnes to neplatí. Když Zeman hovoří s Kremlem, říká jenom: „Ano… ano… ano… ano.“ A zavěsí.
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Ječením vpřed
Den, míněn kalendářní den, čili pozdní večer, končí příkazem pejskům: vyčurat a spát. Na tom není nic divného a nestálo by to za zmínku nebýt toho, že Nora vykonává ten příkaz až příliš ochotně – žene se z domu a ječí. Div se nepřerazí na schodech. Naštěstí venku ječet přestane, nicméně ještě ve dveřích je ta její fistule hodně slyšet.
Zajímavé, a pro mne hodě potupné, je to, že takto ječí, jenom když zavelím já. To pak nastává ten „útok lehké kavalérie“. S Ljubou jde v klidu, neřve, vykoná co třeba a jde spát.
A co Gari? Ta se vyčurá a jde spát. Ona, známý to magor, zjizvený jako starý pirát, se chová jako starý rozvážlivec.
A pak něčemu rozumějte.