Ke koaliční smlouvě je ovšem daleko. Sociální demokraté hovoří o pojistkách. O jedné se už jedná – kdyby „člen vlády“ byl prvoinstančně odsouzen, dohoda by padla. Ale to je naprosto logické. O to tady jde od samého začátku. Trestně stíhaný může být dnes prakticky kdykoli kdokoli. Prvoinstančně odsouzený taky, ale už je to přece jenom jiný level. To trestní stíhání se vleče tak dlouho, že opadá důvěra, jde přece o administrativní, účetní záležitost. Prvoinstanční odsouzení předpokládá přinejmenším odkrytí celé kauzy a příslušné argumentace. Pokud by Andrej Babiš, a o něho samozřejmě jde, byl prvoinstančně odsouzen, musel by se poroučet, tady by prostor pro nějaké lavírování nebyl.
Jsou myslitelné nějaké jiné pojistky? Přinejmenším v tom smyslu, aby ANO partnera neválcovalo? Záleží na partnerovi. Bohuslav Sobotka coby předseda nejúspěšnější vlády od převratu se nechal naprosto zbytečně odstavit od všech úspěchů a místo aby vedl stranu do voleb jako úspěšnou a ambiciózní, vsadil na kriminalizaci protivníka, nechal se vypráskat a prohrál ostudně volby. Pokud by ke koalici došlo, pozice sociálních demokratů by byla podstatně obtížnější než byla za premiéra Sobotky. Jan Hamáček by musel prokázat mimořádně silnou osobnost, aby se vedle Babiše prosadil. Jinak opravdu bude on a jeho strana hrát roli fíkového listu, jak to charakterizují mnozí, především lidovci – kteří byli též účastníci nejúspěšnější vlády po převratu.
Z hlediska sociální demokracie je jediné podstatné: pomůže jim vydrápat se z bryndy, když budou ve vládě, pomůže jim to za situace, kdy se nebezpečně blíží hranici volitelnosti a ohrožuje je ODS a hlavně strana Pirátů, která je atraktivní pro protestně naladěné voliče a pro mladou generaci? To je jádro problému. Sociálním demokratům jde o přežití. Když ale je proti koalici pětina nejužšího vedení a sedm z šestadvaceti jaksi nemá názor, pak se o nějakém silném drajvu dá pochybovat.
Strávníků máme hodně. Ti dva hlavní, to jsou pejskové. Pikslu s granulemi mají v kuchyňské lince ve výsuvné skříni. Je tam ale ještě jedna piksla. Ta v zimě ukrývá zrní pro ptáčky, v teplé sezóně krmení pro ryby v jezírku. Potíž je v tom, že zejména Nora má spojené krmení ptáčků respektive – v tuto sezónu – krmení ryb v představou vpádu barbarů, jemuž je třeba bránit řevem a pobíháním po zahradě.
Snažím se otevřít výsuv a sundat víko piksly a nabrat krmení tak tiše, jak jen to jde. Jde to tiše. Ale Nora, třebaže se válí na pelechu v patře, má ušiska pohotově. Úspěšnost oklamání je dvacetiprocentní, podaří se mi – bez řevu – nakrmit ryby na jeden pokus z pěti.
Můžete namítnout, že se pak mohu cítit v bezpečí před vpádem barbarů. To jistě jsem, za tu cenu, že barbarské řevy mám doma, v kuchyni.