Kmoníček byl donedávna na Hradě coby ředitel zahraničního odboru a od loňska je naším velvyslancem v USA. Dokud byl na Hradě, bylo možno říci, že v tamní věrchušce je jeden moudrý člověk. V naší zemi bude dobře, až se Kmoníček stane ministrem zahraničí, a kdyby kandidoval na prezidenta, nosil bych jeho placku. Vstoupil do aktuálních debat – opět rozumně, doporučuje vyhostit jednoho nebo dva diplomaty, vysvětluje to praktickou obavou před vymýcením české ambasády v Moskvě. To ovšem je otázka praktické politiky, kolik. Podstatné je, aby nějaké.
Zajímavá v této souvislosti byla i reakce Vojtěcha Filipa, předsedy komunistické strany, nadále páté kolony Ruska v naší zemi. Ten reagoval na Babišovo oznámení o vypovězení diplomatů přípodotkem, že je to rozhodnutí premiéra v demisi. To je třeba číst tak, že pokud by už byla ruka v rukávu a Babišova vláda by měla podporu komunistů, něco takového by si nemohla dovolit.
Pak už bychom byli znovu tou poslušnou lidovou demokracií.
V sobotu jsem měl v Keltském parku seminář, poslední z cyklu 2017-18 své fotografické Dílny. Asistovaly mi Gari s Norou. Asistovaly, tedy pletly se do záběru a všelijak pomáhaly. Ve výsledku to bylo asi tak, jak je znázorněno a zdokumentováno na fotografii.
Je to v tradici. Před lety za éry IDIFu se tehdy ještě Iriska účastnila seminářů: černobílá jako Gari, používal jsem ji k účelům exponometrickým. A na závěr stála vždycky spolu s lektory při rozdávání diplomů a blahopřála absolventům. V sobotu jsem taky rozdával diplomy, ale v restauraci Pohoda… a tam pejsky neberu.
Ne že by tam neměli pohodu, ale sebrali by pohodu jiným.