Vyhodili chlapíka, kterého Miloš Zeman obřadně představil čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a výslovně ho uvedl jako svého přítele. I to se vysílalo v České televizi. Je to opravdu zavrženíhodný podnik, ta Česká televize! Takhle dělat hlavě státu ostudu! Oni dokonce ukázali, jak se prezident Si tvářil, když mu Zeman toho chlapíka prezentoval coby svého přítele.
No a kdyby Česká televize ještě odvysílala servilní dopis Miloši Zemanovi do Kremlu ke zvolení Vladimíra Putina, pak už by byl opravdu z ostudy pytel.
Ano, toto je ironie. Nicméně že Zeman poslal servilní dopis daleko nad rámec protokolární povinnosti, to je holý smutný fakt. Což se stalo v době, kdy i unijní šéfová na zahraničí exkomunistka Federica Mogherini dává najevo krajní nelibost nad tím, že Rusové vysílají vrahy vyzbrojené nervovým plynem na britské území.
O stávkujících studentech
Půvabný je nápad Václava Klause mladšího, aby studenti stávkovali, ale ne ve škole. Ta představa je asi taková, že budou stávkovat o sobotách a nedělích a ve všední den, až zazvoní zvonek. Nápad je to, jak řečeno, půvabný, nicméně asi nerealizovatelný. Ke studentské letoře revolta patří. Mladí revolucionáři, staří hofráti, říkávalo se za stařičkého mocnáře. Kárat mládež za horkost hlav sice můžeme, praktického významu to nemá. Mládež k revolučnění tíhne a stávkování je rozhodně zábavnější činnost než výuka.
Ráno se stalo, že Garina někudy prolezla na cizí pozemek, na rozlehlou zahradu kolem aktuálně neobývané chaty. Jdu s Norou kolem vrat toho pozemku a hleďme, Gari je na druhé straně! Je to velký pozemek a už jsme se viděl, jak prolejzám křoviny a hledám díru, kudy bestie pronikla dovnitř. Naštěstí ale jsem našel jinou díru hned vedle té brány.
Volám na Garinu, lákám ji k díře. Ale ne, ona komunikuje jenom s Norou a snaží se propasírovat deseticentimetrovou mezerou v rámu vrat.
Volám, lákám, pískám, řvu. A ony?
Nepleť se do toho. Ty tomu nerozumíš. Jseš trapnej, máš jen dvě nohy a chodíš pomalu a ten tvůj nos by nevyčmuchal ani skvělou vůni čtrnáct dní zamřelého kapra. Tak kušuj, my tady řešíme!
Musel jsme prostrčit ruku pod vrátky, lapnout ji, vléct ji k díře a protáhnout ji na svobodu.
Otřepala se a pelášila pryč. Určitě si myslela: byla bych venku už dávno, kdyby se do toho tamten neplet!